AKNÉ, EKZÉMY, KOŽNÍ PROBLÉMY

 

Kožní potíže obvykle signalizují nějaký problém týkající se životního stylu. Kůže je orgán, který chrání celé naše tělo a slouží jako dobrý ukazatel zdravotního stavu. Některé obtíže mohou být způsobeny absencí určitého vitamínu, jiné ukazjí na vážnější problém. Při akné a někdy i jiných kožních či slizničních problémech se většinou pohybujeme v bludišti možností, které mohou na klientův zdravotní stav působit současně, jsou to nevhodné potraviny, nerovnováha hormonální nebo nerovnováha nervového vegetativního systému či snížená kožní imunita. Nalézt efektivní řešení vyžaduje hledat správnou kombinaci těchto postupů: trvalou eliminaci škodlivin z potravy, detoxikaci organismu a posílení imunity.

AKNÉ

 

Mnoho žen i mužů se za svůj život jistě alespoň jedenkrát potýká s problémy s pletí. Může jít o různé potíže. Pleť může být suchá, nebo naopak mastná, šupinatá. Nebo může pleť trpět na pupínky, akné či jiné kožní problémy, jako je růžovka. Ať už ale má pleť jakýkoli problém, vždy se najde řešení, které problémy alespoň zmírní, když ne zcela odstraní.

 

Druhy akné

 

Nejčastějším problémem, který trápí obě pohlaví, je akné. Objevuje se u žen u mužů v dospívání a většinou během dospívání také odezní. V několika málo případech však přetrvává celý život a boj s akné je tak během na dlouhou trať. Může vznikat například na místech, která jsou často mechanicky drážděna, jako například kůže pod čelenkou. Také se může rozvinout při dlouhodobém kontaktu kůže s různými mastnými a neprodyšnými látkami, jako jsou krémy, oleje a látky obsahující chlor.

 

Akné komedonové

 

Jedním z druhů akné je právě akné komedonové. Projevuje se tak, že na pleti se vyskytují převážně bílé a černé tečky. Vyskytují se pouze na povrchu kůže a nazývají se komedony.

 

Akné papulo-pustolozní

 

Tento druh akné patří mezi ty nejznámější, ačkoli dle názvu lidem mnoho neřekne. Jedná se o typické akné, projevující se začervenalými pupínky, vřídky. Občas se vyskytne i zánět.

 

Akné konglobované

 

Konglobované akné je nejtěžší formou akné, s jakou se za život můžete potkat. Akné postupně splývá v bolestivé kožní uzly a abscesy. Může se objevit i provalující se hnis, popřípadě cysty, které je nutné chirurgicky odstranit. Právě tento druh akné zanechává výrazné jizvy, zpravidla na celý život.

 

Kromě těchto tří nejznámějších druhů akné, se kterými se můžeme setkat, existují ještě zvláštní formy akné, které nejsou zcela běžné, ale přesto mohou někoho postihnout.


Acne fulminans

 

V tomto případě se jedná o náhlý výskyt agresivního typu akné. Ze dne na den se objeví akné konglobované s horečkou a bolestmi kloubů.

 

Acne inversa

 

Toto akné je také poddruhem konglobovaného akné. Na tváři vytváří chronické záněty, které mohou zanechat jizvy. Kromě toho se jizvy mohou objevit i v oblasti podpaží, třísel, zevních pohlavních orgánů a hýždí.

 

Dětské akné

 

Tento typ akné postihuje pouze novorozence a malé děti a to velmi vzácně.

 

Předmenstruační akné

 

Předmenstruační akné postihuje výhradně ženy a většinou v druhé polovině menstruačního cyklu. Příčinou je hormonální nerovnováha v těle. Projevuje se zvýšeným výskytem akné v této fázi cyklu. Po pominutí této fáze akné ustupuje, aby se za měsíc vrátilo ve stejné fázi cyklu.

 

Druhy léčby

 

Pokud akné samo nevymizí, nebo chceme vymizení sami napomoci, máme na výběr z několika možností. Někdo zvolí osvědčenou cestu pomocí medikamentů, jiný zkusí šetrnější léčbu přírodní cestou. Ať tak či tak, na každého funguje něco jiného a každý si tak může najít a vyzkoušet několik následujících tipů

 

Přírodní cesta – Tea tree

 

V rámci léčby pomocí přírodních přípravků lze vyzkoušet mnoho preparátů. Jedním z nich je například Tea tree oil. Jeho používání však sebou nese několik zásad. Předně je důležité, zda je pleť mastná či suchá. U mastné pleti lze použít tea tree okamžitě ve své koncentrované podobě. U suché pleti nikoli! Suchá pleť je náchylnější na jakékoli zásahy zvenčí a proto je nutné olej před použitím vždy naředit. Pro jistotu je dobré hodinu před použitím vyzkoušet zředěný olej na malém kousku kůže na zápěstí. Pokud zůstane kůže bez reakce, je možné olej beze strachu použít. V opačném případě je lepší použít jinou metodu léčby. Léčba tea tree olejem by měla probíhat dvakrát až třikrát denně. A to po dobu nejméně 3 měsíců, jinak zůstane léčba bez efektu.

 

Další oleje

 

Kromě tea tree je možné použít i několik dalších olejů na zmírnění akné, a to například levandulový olej, bergamotový olej či jobový olej. Funguje ale i rozmarýnový olej.

 

Většina olejů funguje díky svému antiseptickému účinku, a tím pleť navíc desinfikuje a zbavuje zánětů. Jobový olej se navíc pyšní i uklidňujícími účinky. Tyto oleje by se měly kombinovat s olivovým olejem, kdy vždy 10 kapek olivového oleje smícháme s 5 kapkami jednoho z vybraných olejů. Poté je potřeba olej rozetřít na pleť postiženou akné a nechat působit 10-15 minut, dle závažnosti onemocnění. Poté se pleť opláchne a opatrně osuší. U těchto olejů by měl být první výsledek patrný již za několik dní.

 

Vyhněte se mléku, mastnému a chipsům

 

Kromě ošetření pleti je také důležité zamyslet se nad životosprávou. Existuje mnoho potravin, které zhoršují výskyt akné. Díky upravené životosprávě je možné se těmto potravinám vyhnout a pleti tak nepřitěžovat.

 

Akné obecně neprospívá mléko a mléčné výrobky. Zvláště odstředěné. V rámci léčby akné je tedy dobré konzumovat pouze plnotučné mléko, a pouze v omezeném množství. Tvaroh a smetanu je vhodné z jídelníčku vyškrtnout.
 

Stejně tak škodí pleti veškerá smažená a mastná jídla, chipsy a čokoláda. Alespoň na nějaký čas je tedy dobré tyto potraviny vynechat, aby se pleť trochu zlepšila.

 

Chemická cesta – léčba medikamenty

 

U závažnějších forem akné, kdy nepomůže ani změna jídelníčku či oleje, je vhodné nasadit medikamentózní léčbu. Nasazují se jednak antibiotika, která mírní záněty, ale i různé antibiotické přípravky ve formě gelu. Kromě toho může lékař předepsat i antimykotika, jež také pomáhají odstranit přetrvávající potíže.

 

Salicilová mast

 

Kromě antibiotik a antimykotik může lékař předepsat i salicilovou pastu, která má antiseptický účinek a mírní projevy akné. Mírní i svědění či bolesti v postižených oblastech. Usnadňuje pronikání účinné látky do kůže a napomáhá odlupování staré a poškozené kůže.

 

V obou případech se však jedná o léky předepisované lékařem, proto není nutné váhat a v případe neustávajících potíží raději navštívit lékaře.

 

Jak se líčit

 

S líčením mají ženy, které trpí akné, většinou potíže. Obecně ale existuje pár rad, kterými se ženy mohou řídit a své pleti tak neuškodí.

 

Rozhodně se doporučuje používat veškerou kosmetiku bez olejů (minerálních, syntetických). Ty pleť jen zanáší a napomáhají tak dalšímu vzniku akné. Vyplatí se investovat do lehkých krémů, které jsou kvalitní a neucpávají póry.

 

Líčení je lepší vybrat spíš matnější, nikoli třpytky a jiné výrazné prvky. Ty na jakoýkoliv problém s pletí akorát upozorní.

 

Velmi dobrá je konopná kosmetika, zaměřená přímo na problémy s akné. Desinfekční a antiseptické účinky této kosmetiky umožní pleti dýchat, nebude zanášena neprodyšnými vrstvami krémů.

 

Vhodné je na noc pleť vždy odlíčit šetrnou odličovací vodou, nenechávat ji přes noc nalíčenou a odličovat se až ráno.
 

Kromě toho pleti prospěje pár našich tipů. Dvakrát týdně pleť vyčistěte pomocí peelingu. Vyberte ale ten šetrný, který nebude na kůži příliš agresivní. Peeling lze doplnit i maskou, což je ideální, jelikož po odstranění starých buněk maska krásně vyživí pleť. Velmi vhodná je maska vytvořená ze lžíce a půl medu, půl lžíce mrkvové šťávy a špetky jedlé sody. Výsledná hmota se rozetře na pleť a nechá 10 minut působit. Není nutné opakovat denně, bohatě stačí jedenkrát týdně.
 

U žen je dobré sledovat nálady pleti (jak se pleť chová během cyklu) a tomu upravit péči o ní. Těsně před menstruací a při menstruaci se pleť více mastí. Není proto dobré ji zanášet krémy, které jsou často velmi mastné. V tomto období vynechejte noční krémy.

 

Potíže s pletí jsou velmi nepříjemné, ať už pro muže či ženu, protože jsou nejvíce vidět. Dnes již ale existuje mnoho rad a postupů, jak se takových problémů zbavit, či je alespoň zmírnit, a tak není důvod se trápit.

ATOPICKÝ EKZÉM

 

Co to je?

 

Atopický ekzém je velmi nepříjemnou záležitostí, objevuje se u dětí i dospělých a boj s ním bývá celoživotní. O co se vlastně jedná? Alergie je nepřiměřená reakce těla na nějakou látku. Atopie je druhem alergie, ovšem s genetickým základem. Jedinec, který atopií trpí, má vrozené sklony reagovat přemrštěně na nějakou látku, a jedním z příznaků bývá právě i atopický ekzém. Je to zánětlivé onemocnění kůže, chronické a silně svědivé. Často se přidruží další alergické projevy jako je astma, zánět spojivek, nebo rýma. Objevuje se především u dětí ve věku několika měsíců. Rozlišujeme formu kojeneckou, dětskou a dospělou. S věkem problémy většinou mizí. U malého zlomku pacientů se atopie projeví až v dospělém věku a poté problémy přetrvávají. Pokud trpí atopickým ekzémem rodiče, je velká pravděpodobnost, že dítě postihne také. Na vzniku příznaků se podílí hodně faktorů, atopici reagují přemrštěně na různé látky, nejčastěji na potraviny (vejce, citrusy, mléko, ryby a další). Spouštěčem ekzému bývá i stres, změny klimatu a hormonální výkyvy.

 

Příznaky a diagnóza

 

Postižení kůže se projeví nejčastěji u kojenců, nejprve na tváři, a poté se šíří směrem dolů, na bradu, krk, trup i končetiny. U starších dětí a dospělých se ekzém přesouvá do loketních a podkolenních jamek, na kolena, lokty, zápěstí, krk, a také na hřbet rukou a nohou. Typické je střídání klidného období s obdobím, kdy se projevy náhle prudce zhorší. Kůže je u atopického ekzému suchá, zhrublá a zarudlá. Silně svědí, a to je příčinou neklidu a podráždění. Škrábáním se může přenést infekce, a to jak bakteriální, tak i plísňová.

 

Atopický ekzém se většinou diagnostikuje podle jeho příznaků. Většinou je nutná spolupráce praktického lékaře, kožního lékaře a alergologa pro zvládnutí projevů a zjištění alergenů, které ekzém a další projevy alergie vyvolávají.

 

Obvyklá léčba

 

Léčba atopického ekzému musí být komplexní. Zahrnuje ošetřování kůže, úpravu životosprávy a celkovou léčbu alergie. Základem ošetřování kůže je promašťování, bývá totiž suchá a snadno se poškodí. Proto se musí několikrát denně promazávat speciálními mastmi a krémy. Pomáhají také celkové koupele v olejových přípravcích, které na kůži vytvoří ochranný film. Někdy se požívají i přípravky s kortikosteroidy (ovšem jen po nezbytně nutnou dobu) nebo imunomodulačními složkami. U mokvajícího ekzému se přikládají speciální obklady, například s borovou vodou, heřmánkem, řepíkem nebo slabým roztokem hypermanganu, které zároveň jemně desinfikují. Celková léčba zahrnuje antihistaminika, léky k podpoře imunity, antibiotika v případě infekce a fototerapii. U malých dětí je někdy nutné fixovat ruce, aby se nemohly škrábat. Potřeba je vyhýbat se známým spouštěčům ekzému, ať už to jsou potraviny, látky v prostředí nebo psychické vlivy. Atopie je nevyléčitelná, ovšem dá se dosáhnout stavu, kdy se kůže zahojí a vypadá v pořádku.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Akné se dá zbavit více způsoby. Někdo doporučuje skořici, jiný citron. Oba zmíněné ale patří mezi alergeny a určité skupině obyvatel mohou vyvolat zarudnutí pokožky či dokonce alergickou reakci. Mnohem lépe na akné pomáhá obyčejná petržel. Riziko alergie je navíc minimální. V případě akné se petržel použije ve formě odvaru, kterým se postižená místa potírají. Odvar se připraví z hrsti petržele (nejlépe čerstvé, nikoli sušené), která se povaří ve čtvrtlitru vody cca 10 minut. Výsledný odvar by měl při denním používání do týdne minimálně zmírnit potíže s nepříjemnými pupínky.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Atopický ekzém je velmi nepříjemné onemocnění a řeší se v drtivé většině případů kortikoidy. Pokud ale někdo nechce užívat tyto mastičky, má i jiné možnosti. Pomoci mohou bylinné koupele. Záleží však na tom, v jakém stadiu se atopický ekzém nachází. Pokud je to stadium mokvavé, tedy horší forma, jsou koupele na místě. Do takové koupele se přidá obyčejný černý čaj a bylina - řapík lékařský. V tomto případě postačí sušená bylina. Při pravidelných koupelích by měly alespoň zmírnit svědivé obtíže. Ve fázi, kdy tyto koupele zaberou a obtíže ustupují pak stačí pouze neparfemované olejíčky na promazání postižených míst.

SEBEROICKÝ EKZÉM

 

Co je to seboroický ekzém?

 

Seboroický ekzém (neboli také seboroická dermatitida) je zánětlivé vleklé kožní onemocnění, které většinou recidivuje. To znamená velkou pravděpodobnost toho, že se po zhojení opět objeví. Přesná příčina vzniku není zatím úplně známá. Na rozvoji ekzému se ale určitě podílí větší produkce kožního mazu a přemnožení kvasinek (rodu Malassezia). Postihuje už kojence, objevuje se v prvních třech měsících života. Většinou začíná jako žlutohnědé mastné šupinky ve vlasech, které tvoří nánosy a pevně lpí na kůži. Postupně se přesunuje na obličej. Ovšem seboroický ekzém není pouze záležitostí kojenců, objevuje se i v pubertě a v dospělosti, kdy nepostihuje jen vlasů a obličeje. Statisticky více jím trpí muži. Projevy se zhoršují na podzim a zimě, tudíž v chladném a vlhkém počasí. V létě bývá postižení kůže mírnější, velmi prospívá pobyt u moře.

 

Příznaky a diagnóza

 

Typické je různě intenzivní zarudnutí kůže a šupinky, které mohou tvoři nánosy. Někdy se přidá i svědění. Nejde sice o závažnou záležitost, ale postižený člověk může být kosmeticky a společensky handicapován, a je to záležitost velmi nepříjemná. Tento ekzém se nejčastěji objevuje na hlavě nebo v místech kde je větší množství mazových žlázek. Nepříznivými faktory, které podpoří rozvoj příznaků, jsou i psychické vlivy jako stres, zvýšené pocení, hormonální vlivy, obezita, cukrovka, snížená imunita, používání olejových přípravků a nedostatek vitamínu B. Svou roli zde hraje i dědičnost.

 

Obvyklá léčba

 

V lékárnách sice koupíte speciální antiseboroické krémy a šampóny, ale léčbu je potřeba svěřit dermatologovi. Nejdříve se vyloučí další kožní nemoci jako atopický ekzém, bakteriální ekzém nebo lupénka. Terapie spočívá v lokální aplikaci přípravků, které někdy obsahují slabé kortikosteroidy, antibakteriální přísady, protiplísňové složky a dehet. Používat se mohou šampony s ichtamolem, krémy s ureou a neutrální nebo slabě kyselé mycí přípravky. Určitě je dobré omezit konzumaci cukru, zvýšit přísun vitamínu B, omezit pocení, držet si optimální váhu a vyhnout se obezitě, zvyšovat imunitu a snažit se vyhýbat stresu.

BYLINKOVÉ TIPY

 

U seboroické dermatitidy je situace poněkud jiná, než u atopického ekzému. Atopický ekzém potřebuje hodně mastit a promazávat. Seboroický ekzém naopak vysoušet. V tom případě zde skvěle poslouží heřmánek, který někdo mylně doporučuje právě na atopický ekzém. Heřmánek má ve svých vlastnostech schopnost vysoušet kůži. Právě to je potřeba u tohoto typu ekzému. Stačí tedy vytvořit výluh či odvar ze sušeného heřmánku, čím silnější, tím lepší, a pravidelně jím postižená místa potírat. Při pravidelném potírání alespoň dvakrát denně by měl být velmi brzy vidět výsledek, či alespoň změna k lepšímu.

LUPÉNKA

 

Co je to lupénka

 

Lupénka (psoriáza) je kožní onemocnění, které postihuje až tři procenta populace. Nemocným může značně ztěžovat a znepříjemňovat běžný život. Příčiny nejsou úplně objasněné, předpokládá se porucha metabolismu keratinocytů (což jsou buňky tvořící pokožku) nebo autoimunitní porucha. První příznaky se objevují většinou mezi 15. a 25. rokem života. Kůže šupinatí, červená, objevují se puchýře a zánětlivá ložiska. Průběh bývá většinou chronický, střídají se fáze aktivního průběhu nemoci a klidu, někdy je průběh akutní a po léčbě odezní. Kůže je postižena na různých místech těla, nejčastěji v kštici a v křížové oblasti, na kůži nohou, na malých kloubech na rukou a na nehtových lůžcích, ale může to být i kdekoliv jinde. Hlavním rizikovým faktorem je genetická predispozice, ta hraje roli asi u 60 % pacientů. Spouštěcím faktorem může být i mikroorganismus (virus, bakterie), který zapříčiní aktivaci imunitního systému a přesun imunitních buněk do podkoží. Spouštěčem bývá i stres a hormonální změny (těhotenství, puberta, hormonální potíže, menopauza).

 

Příznaky a diagnóza

 

Lupénka může vypadat různě, existuje několik jejích typů, které se liší průběhem i lokalizací. Asi desetina pacientů má zároveň postižení kloubů (psoriasis arthropathica). V kožních záhybech, kde dochází k zapařování, se kůže zanicuje, tvoří se šupiny a kůže je náchylná i k plísňovým a houbovým onemocněním. Ploché pupeny červené barvy na končetinách i trupu s akutním výsevem se většinou objevují u mladších pacientů a doprovázejí horečnaté onemocnění. Na povrchu pupenů jsou bělavé šupinky, po jejichž odstranění prosakuje na povrch krev. U chronické lupénky na zánětlivých ložiscích pevně lpí šupiny, rozsev je různý po celém těle, na nohou a rukou se tvoří rýhy nebo dutinky vyplněné hnisem. Pod nehtovými lůžky se tvoří žluté skvrny, nehty jsou matné a mohou se deformovat.

 

Diagnostika se provádí klinickým vyšetřením a histologií. K vyšetření se používá povrchová kůže nebo se seškrábnou šupiny. Stanovuje se forma lupénky. Vyloučit je potřeba jiná podobná onemocnění jako seberoickou dermatitidu, druhé stádium syfilisu nebo pityriasu.

 

Obvyklá léčba

 

Prevence vzniku většinou není možná. Lupénka se léčí podle toho, jaký je to typ a charakter nemoci. Léčení chronické formy je dlouhodobé, odstraňují se nebo mírní její příznaky.

 

Lokální ošetření probíhá pomocí mastí (obsahují například dehet, salicyláty nebo kortikoidy).

 

U postižení celého těla se používají cytostatika a retinoidy (deriváty vitamínu A). PUVA terapie zahrnuje UVA/UVB paprsky a psoraleny (látky s fotodynamickým efektem, které výší citlivost pokožky k ozáření těmito paprsky). Léčba se kombinuje s lokálními přípravky a s horským sluncem. Doporučen je pobyt u Mrtvého moře. V některých zemích se k terapii v lázních využívají speciální ryby, které se přisají k postiženým místům kůže a živí se jimi. S takovým postupem se můžete setkat třeba v Turecku nebo Chorvatsku.

 

U akutní formy lupénky jsou potřeba antibiotika a proti svědění se užívají antihistaminika a vápník. Tyto formy jsou většinou jednorázové a po léčbě odezní.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Léčba lupénky je ožehavá věc. Každému totiž zabere jiná metoda. Mezi tu nejrozšířenější patří oplachování postižených míst v odvaru z heřmánku, který vysouší napadená místa. Zabrat může také pití čaje z ostropestřce, který může svými účinky pomáhat "zevnitř" těla a napadená kůže by se tak měla začít uzdravovat. Kontroverzní, avšak dle všeho účinná a rychlá metoda spočívá v mytí vlasů v přesolené vodě. Tedy v případě, že je lupénkou napadena kůže na hlavě. Sůl má tendenci vysoušet a v tom tkví úspěch této metody. Při denním namáčení vlasů a pokožky hlavy v přesolené vodě by se první účinky měly dostavit již do 3 dnů. Do dvou měsíců by pak měly ustoupit téměř všechny příznaky. Pro zachování takového stavu se doporučuje opakovat po každém umytí vlasů ještě alespoň půl roku.

KOPŘIVKA

 

Co je to kopřivka

 

Kopřivka (urticaria) je onemocnění kůže, bývá součástí alergie, reakce těla na určitou látku. Alespoň jednou za život se s ní setká přibližně čtvrtina populace. Pravidelné příznaky mívá asi 5 procent populace. Nejčastěji se objevuje u mladých lidí a dětí. Alergie je neadekvátní reakce těla (imunitního systému) na podnět z vnějšku. Na takový podnět tělo zdravého člověka (nealergika) nereaguje. Aktivují se imunitní buňky, uvolní se nitrobuněčná granule s aktivními látkami. Nejčastěji se kopřivka objeví u alergie na potraviny, léky, zvířecí srst, sluneční záření a u hmyzího bodnutí. Zhoršuje se díky stresu.

 

Příznaky a diagnóza

 

Kopřivka je vlastně svědivá kožní vyrážka, kůže je červená s plochými ohraničenými pupeny různé velikosti (až do velikosti několika centimetrů). Tyto pupeny vznikají velmi rychle, a hojí se většinou bez následků. V hlubších vrstvách pokožky se může vytvořit otok, kůže je bolestivá na dotek, v tomto případě většinou nesvědí, postižený člověk cítí bolest nebo tlak. Akutní kopřivka je jednorázový problém, který po zahájení léčby odezní, ale může to trvat několik týdnů. Chronická kopřivka vzniká vždy po kontaktu s danou látkou, vyrážky se nedaří zbavit, objevuje se opakovaně. Pokud vznikají puchýřky s příměsí krve, jedná se o hemoragickou formu kopřivky. Kopřivka může být provázena dalšími projevy alergie, jako je reakce sliznic, dýchacích cest, zvýšená teplota, nevolnost, bolesti kloubů. Může dojít i k anafylaktickému šoku.

 

V diagnostice je hlavní odběr anamnézy, mnohdy se vede i diář, aby se přišlo na vyvolávající příčinu. Hledá se alergen- spouštěč- pomocí speciálních testů.

 

Obvyklá léčba

 

U léčby kopřivky je hlavní zabránění kontaktu s vyvolávající látkou. Ovšem u kopřivky chronické je ve víc než polovině případů tento původce nejasný. Léčba spočívá v podávání antihistaminik, tyto léky regulují alergickou reakci a mírní svědění. Dalšími léčivy jsou tricyklická antidepresiva, kortikoidy a stabilizátory membrány žírných buněk. Lokálně se dají aplikovat krémy nebo roztoky mírnící svědění. V akutních stavech se podává adrenalin nebo antagonisté leukotrienů. Potřeba je také omezit faktory zhoršující průběh, těmi jsou stres, alkohol, těsné oblečení a umělé materiály, vysoké teploty.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Na toto nepříjemné svědivé onemocnění leckdy ani nezabírají lékařem předepsané léky. V případě, že se kopřivka objeví, lze použít jeden "babský" recept, který by měl zabrat ihned a zabránit obtěžujícímu svědění. Na kopřivku totiž velmi dobře zabírá mentol, který je obsažen v bylinném roztoku Alpě. Do Alpy se poté přidají 4 hřebíčky a 4 acylpyriny. Tímto roztokem se musí postižená svědící místa potřít a během chvíle by mělo svědění ustat.

RŮŽOVKA

 

Co je to růžovka?

 

Růžovka (rosacea) je zánětlivé onemocnění kůže projevující se zarudnutím kůže obličeje, ruměncem, jehož příčiny vzniku jsou nejasné. Připomíná trochu akné nebo zarudnutí od sluníčka. O něco častěji jsou postiženy ženy, projevy se objevují většinou po třicátém roce života, největší výskyt je ve věkové kategorii 40 až 60 let. Byla prokázána genetická predispozice, ta je zodpovědná za špatnou motoriku cév v oblasti obličeje, tedy za zvětšování a zmenšování průsvitu cév (vazokonstrikce a vazodilatace). Dalším problémem je výskyt roztoče jménem Demodex (trudník tukový), který žije v mazových žlázkách obličeje. Je jím nakaženo asi deset procent populace. Rizikovým faktorem pro vznik růžovky je i vysoký krevní tlak (hypertenze), onemocnění trávicího systému, a další faktory. Všechny rizikové faktory, které nemoc zhoršují, mají jedno společné, a to je způsobení překrvení v oblasti obličeje. Patří sem tedy i pití horkých nápojů, alkohol, sluneční záření, některé léky a mnoho dalšího.

 

Příznaky a diagnóza

 

Typické projevy růžovky dovedou dermatologa poměrně snadno k diagnóze. Projevuje se téměř výhradně v oblasti obličeje, méně často na krku, v oblasti dekoltu, za ušima. Zajímavé je, že kůže okolo úst a očí zůstává nepostižená. Zpočátku je růžovka nenápadná, objevuje se přechodným zarudnutím kůže při vystavení rizikovým faktorům. Postupně erytém (zarudnutí) přetrvává, jsou viditelné rozšířené drobné cévy. Začínají vznikat i pupínky (papuly). Ty se hojí bez jizev a osahují většinou sterilní tekutinu bez přítomnosti bakterií. Oblast kůže může být i oteklá. Kůže může hrubnout (fibrotizovat), toto zesílení se nazývá phyma. Nejvýraznější je asi květákovité rozšíření nosu, častější u mužů. Více než polovina pacientů s růžovkou má potíže i s očima a zarudlými spojivkami. Diagnóza se stanovuje na základě klinických příznaků. Přispět může i histologický obraz. Vzít v úvahu se musí i další onemocnění, především kožní lymfom a leukemické prosáknutí obličeje.

 

Obvyklá léčba

 

Lokálně se aplikují léky s obsahem antibiotik metronidazolu a erytromycinu, pasty s obsahem retinolu a síry. Celkově se u těžších případů podávají antibiotika. Není jasný přesný mechanismus, jelikož nebyla ani odhalena pravá příčina nemoci. Antibiotika ale působí protizánětlivě. Květákovité zbytnění nosu se může řešit chirurgicky. U pacientů s trávicími potížemi se zvažuje likvidace bakterie Helicobacter pylori v žaludku.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Na růžovku je vhodné použít kombinaci vícero bylin a z nich pít čaj, který by měl pročistit organismus. Nejvíce funguje měsíček, ale ideální je prokombinovat jej i s dalšími bylinami, jako je kopřiva, řebříček, řapík, jitrocel, černý bez, mateřídouška, pampeliška atd. Není bezpodmínečně nutné připravovat takový čaj doma, dnes se již dá tato směs bylin i koupit. V případě alergie na byliny existuje ještě jiná možnost, a sice potírat si postižená místa medem. Ten by měl být ideálně od včelaře a neměl by obsahovat zcukernatělou vrstvu. Kromě medu lze také použít pouze mast vyrobenou z měsíčku.

SPÁLENINY A POPÁLENINY

 

Co jsou spáleniny a popáleniny?

 

Popáleniny (combustiones) a spáleniny jsou porušení kůže, které vzniká působením nepřiměřených tepelných podnětů. Závažnost záleží na příčině, hloubce, rozsahu a svou roli hraje i věk a fyzický stav postiženého člověka. Rozsah popálenin se určuje v procentech postižené části kůže. Obecně platí, že je-li zasaženo více než 15% povrchu těla (u dětí 10%), jedná se o popáleniny život ohrožující. Vzniká riziko šoku z popálenin.

 

Spáleniny a popáleniny mohou vzniknout působením ohně, slunce, třením, dotykem, opařením, poleptáním, elektrickým proudem nebo radiací.

 

Příznaky a diagnóza

 

Podle rozsahu poškození a charakteru se rozlišují tři (někdy dokonce čtyři) stupně popálenin.

 

První stupeň: krátkodobé vystavení zdroji tepla, místo je zarudlé, oteklé a bolestivé. Většinou se jedná o opaření.

 

Druhý stupeň: kůže je zarudlá a oteklá, tvoří se menší i větší puchýře. Taková spálenina se může zhojit bez následků, pokud je včas a správně ošetřena.

 

Třetí stupeň: popálenina zasahuje i hlubší struktury kůže, kůže bývá zničena v celé tloušťce včetně kožních útvarů a není možná její regenerace. Některé části podléhají nekróze (odumírají). Kůže může mít žlutobílou nebo hnědočernou barvu. Oblevují se na ní příškvary, což jsou tvrdé a suché struktury.

 

Čtvrtý stupeň: jedná se o stav, kdy popálení zasáhlo i struktury pod kůží (tuk, svalové povázky, svaly, kosti).

 

Obvyklá léčba

 

Léčba se odvíjí od stavu pacienta, rozsahu a stupně poškození. Zásadou je chladit postižené místo fyziologickým roztokem nebo vodou, dostatečně dlouhou dobu (3-4 hodiny), pak se místo ošetří antiseptickými prostředky. Ambulantně se dají ošetřit drobné popáleniny.