AKNÉ, EKZÉMY, KOŽNÍ PROBLÉMY

 

Kožní potíže obvykle signalizují nějaký problém týkající se životního stylu. Kůže je orgán, který chrání celé naše tělo a slouží jako dobrý ukazatel zdravotního stavu. Některé obtíže mohou být způsobeny absencí určitého vitamínu, jiné ukazjí na vážnější problém. Při akné a někdy i jiných kožních či slizničních problémech se většinou pohybujeme v bludišti možností, které mohou na klientův zdravotní stav působit současně, jsou to nevhodné potraviny, nerovnováha hormonální nebo nerovnováha nervového vegetativního systému či snížená kožní imunita. Nalézt efektivní řešení vyžaduje hledat správnou kombinaci těchto postupů: trvalou eliminaci škodlivin z potravy, detoxikaci organismu a posílení imunity.

AKNÉ

 

Mnoho žen i mužů se za svůj život jistě alespoň jedenkrát potýká s problémy s pletí. Může jít o různé potíže. Pleť může být suchá, nebo naopak mastná, šupinatá. Nebo může pleť trpět na pupínky, akné či jiné kožní problémy, jako je růžovka. Ať už ale má pleť jakýkoli problém, vždy se najde řešení, které problémy alespoň zmírní, když ne zcela odstraní.

 

Druhy akné

 

Nejčastějším problémem, který trápí obě pohlaví, je akné. Objevuje se u žen u mužů v dospívání a většinou během dospívání také odezní. V několika málo případech však přetrvává celý život a boj s akné je tak během na dlouhou trať. Může vznikat například na místech, která jsou často mechanicky drážděna, jako například kůže pod čelenkou. Také se může rozvinout při dlouhodobém kontaktu kůže s různými mastnými a neprodyšnými látkami, jako jsou krémy, oleje a látky obsahující chlor.

 

Akné komedonové

 

Jedním z druhů akné je právě akné komedonové. Projevuje se tak, že na pleti se vyskytují převážně bílé a černé tečky. Vyskytují se pouze na povrchu kůže a nazývají se komedony.

 

Akné papulo-pustolozní

 

Tento druh akné patří mezi ty nejznámější, ačkoli dle názvu lidem mnoho neřekne. Jedná se o typické akné, projevující se začervenalými pupínky, vřídky. Občas se vyskytne i zánět.

 

Akné konglobované

 

Konglobované akné je nejtěžší formou akné, s jakou se za život můžete potkat. Akné postupně splývá v bolestivé kožní uzly a abscesy. Může se objevit i provalující se hnis, popřípadě cysty, které je nutné chirurgicky odstranit. Právě tento druh akné zanechává výrazné jizvy, zpravidla na celý život.

 

Kromě těchto tří nejznámějších druhů akné, se kterými se můžeme setkat, existují ještě zvláštní formy akné, které nejsou zcela běžné, ale přesto mohou někoho postihnout.


Acne fulminans

 

V tomto případě se jedná o náhlý výskyt agresivního typu akné. Ze dne na den se objeví akné konglobované s horečkou a bolestmi kloubů.

 

Acne inversa

 

Toto akné je také poddruhem konglobovaného akné. Na tváři vytváří chronické záněty, které mohou zanechat jizvy. Kromě toho se jizvy mohou objevit i v oblasti podpaží, třísel, zevních pohlavních orgánů a hýždí.

 

Dětské akné

 

Tento typ akné postihuje pouze novorozence a malé děti a to velmi vzácně.

 

Předmenstruační akné

 

Předmenstruační akné postihuje výhradně ženy a většinou v druhé polovině menstruačního cyklu. Příčinou je hormonální nerovnováha v těle. Projevuje se zvýšeným výskytem akné v této fázi cyklu. Po pominutí této fáze akné ustupuje, aby se za měsíc vrátilo ve stejné fázi cyklu.

 

Druhy léčby

 

Pokud akné samo nevymizí, nebo chceme vymizení sami napomoci, máme na výběr z několika možností. Někdo zvolí osvědčenou cestu pomocí medikamentů, jiný zkusí šetrnější léčbu přírodní cestou. Ať tak či tak, na každého funguje něco jiného a každý si tak může najít a vyzkoušet několik následujících tipů

 

Přírodní cesta – Tea tree

 

V rámci léčby pomocí přírodních přípravků lze vyzkoušet mnoho preparátů. Jedním z nich je například Tea tree oil. Jeho používání však sebou nese několik zásad. Předně je důležité, zda je pleť mastná či suchá. U mastné pleti lze použít tea tree okamžitě ve své koncentrované podobě. U suché pleti nikoli! Suchá pleť je náchylnější na jakékoli zásahy zvenčí a proto je nutné olej před použitím vždy naředit. Pro jistotu je dobré hodinu před použitím vyzkoušet zředěný olej na malém kousku kůže na zápěstí. Pokud zůstane kůže bez reakce, je možné olej beze strachu použít. V opačném případě je lepší použít jinou metodu léčby. Léčba tea tree olejem by měla probíhat dvakrát až třikrát denně. A to po dobu nejméně 3 měsíců, jinak zůstane léčba bez efektu.

 

Další oleje

 

Kromě tea tree je možné použít i několik dalších olejů na zmírnění akné, a to například levandulový olej, bergamotový olej či jobový olej. Funguje ale i rozmarýnový olej.

 

Většina olejů funguje díky svému antiseptickému účinku, a tím pleť navíc desinfikuje a zbavuje zánětů. Jobový olej se navíc pyšní i uklidňujícími účinky. Tyto oleje by se měly kombinovat s olivovým olejem, kdy vždy 10 kapek olivového oleje smícháme s 5 kapkami jednoho z vybraných olejů. Poté je potřeba olej rozetřít na pleť postiženou akné a nechat působit 10-15 minut, dle závažnosti onemocnění. Poté se pleť opláchne a opatrně osuší. U těchto olejů by měl být první výsledek patrný již za několik dní.

 

Vyhněte se mléku, mastnému a chipsům

 

Kromě ošetření pleti je také důležité zamyslet se nad životosprávou. Existuje mnoho potravin, které zhoršují výskyt akné. Díky upravené životosprávě je možné se těmto potravinám vyhnout a pleti tak nepřitěžovat.

 

Akné obecně neprospívá mléko a mléčné výrobky. Zvláště odstředěné. V rámci léčby akné je tedy dobré konzumovat pouze plnotučné mléko, a pouze v omezeném množství. Tvaroh a smetanu je vhodné z jídelníčku vyškrtnout.
 

Stejně tak škodí pleti veškerá smažená a mastná jídla, chipsy a čokoláda. Alespoň na nějaký čas je tedy dobré tyto potraviny vynechat, aby se pleť trochu zlepšila.

 

Chemická cesta – léčba medikamenty

 

U závažnějších forem akné, kdy nepomůže ani změna jídelníčku či oleje, je vhodné nasadit medikamentózní léčbu. Nasazují se jednak antibiotika, která mírní záněty, ale i různé antibiotické přípravky ve formě gelu. Kromě toho může lékař předepsat i antimykotika, jež také pomáhají odstranit přetrvávající potíže.

 

Salicilová mast

 

Kromě antibiotik a antimykotik může lékař předepsat i salicilovou pastu, která má antiseptický účinek a mírní projevy akné. Mírní i svědění či bolesti v postižených oblastech. Usnadňuje pronikání účinné látky do kůže a napomáhá odlupování staré a poškozené kůže.

 

V obou případech se však jedná o léky předepisované lékařem, proto není nutné váhat a v případe neustávajících potíží raději navštívit lékaře.

 

Jak se líčit

 

S líčením mají ženy, které trpí akné, většinou potíže. Obecně ale existuje pár rad, kterými se ženy mohou řídit a své pleti tak neuškodí.

 

Rozhodně se doporučuje používat veškerou kosmetiku bez olejů (minerálních, syntetických). Ty pleť jen zanáší a napomáhají tak dalšímu vzniku akné. Vyplatí se investovat do lehkých krémů, které jsou kvalitní a neucpávají póry.

 

Líčení je lepší vybrat spíš matnější, nikoli třpytky a jiné výrazné prvky. Ty na jakoýkoliv problém s pletí akorát upozorní.

 

Velmi dobrá je konopná kosmetika, zaměřená přímo na problémy s akné. Desinfekční a antiseptické účinky této kosmetiky umožní pleti dýchat, nebude zanášena neprodyšnými vrstvami krémů.

 

Vhodné je na noc pleť vždy odlíčit šetrnou odličovací vodou, nenechávat ji přes noc nalíčenou a odličovat se až ráno.
 

Kromě toho pleti prospěje pár našich tipů. Dvakrát týdně pleť vyčistěte pomocí peelingu. Vyberte ale ten šetrný, který nebude na kůži příliš agresivní. Peeling lze doplnit i maskou, což je ideální, jelikož po odstranění starých buněk maska krásně vyživí pleť. Velmi vhodná je maska vytvořená ze lžíce a půl medu, půl lžíce mrkvové šťávy a špetky jedlé sody. Výsledná hmota se rozetře na pleť a nechá 10 minut působit. Není nutné opakovat denně, bohatě stačí jedenkrát týdně.
 

U žen je dobré sledovat nálady pleti (jak se pleť chová během cyklu) a tomu upravit péči o ní. Těsně před menstruací a při menstruaci se pleť více mastí. Není proto dobré ji zanášet krémy, které jsou často velmi mastné. V tomto období vynechejte noční krémy.

 

Potíže s pletí jsou velmi nepříjemné, ať už pro muže či ženu, protože jsou nejvíce vidět. Dnes již ale existuje mnoho rad a postupů, jak se takových problémů zbavit, či je alespoň zmírnit, a tak není důvod se trápit.

ATOPICKÝ EKZÉM

 

Co to je?

 

Atopický ekzém je velmi nepříjemnou záležitostí, objevuje se u dětí i dospělých a boj s ním bývá celoživotní. O co se vlastně jedná? Alergie je nepřiměřená reakce těla na nějakou látku. Atopie je druhem alergie, ovšem s genetickým základem. Jedinec, který atopií trpí, má vrozené sklony reagovat přemrštěně na nějakou látku, a jedním z příznaků bývá právě i atopický ekzém. Je to zánětlivé onemocnění kůže, chronické a silně svědivé. Často se přidruží další alergické projevy jako je astma, zánět spojivek, nebo rýma. Objevuje se především u dětí ve věku několika měsíců. Rozlišujeme formu kojeneckou, dětskou a dospělou. S věkem problémy většinou mizí. U malého zlomku pacientů se atopie projeví až v dospělém věku a poté problémy přetrvávají. Pokud trpí atopickým ekzémem rodiče, je velká pravděpodobnost, že dítě postihne také. Na vzniku příznaků se podílí hodně faktorů, atopici reagují přemrštěně na různé látky, nejčastěji na potraviny (vejce, citrusy, mléko, ryby a další). Spouštěčem ekzému bývá i stres, změny klimatu a hormonální výkyvy.

 

Příznaky a diagnóza

 

Postižení kůže se projeví nejčastěji u kojenců, nejprve na tváři, a poté se šíří směrem dolů, na bradu, krk, trup i končetiny. U starších dětí a dospělých se ekzém přesouvá do loketních a podkolenních jamek, na kolena, lokty, zápěstí, krk, a také na hřbet rukou a nohou. Typické je střídání klidného období s obdobím, kdy se projevy náhle prudce zhorší. Kůže je u atopického ekzému suchá, zhrublá a zarudlá. Silně svědí, a to je příčinou neklidu a podráždění. Škrábáním se může přenést infekce, a to jak bakteriální, tak i plísňová.

 

Atopický ekzém se většinou diagnostikuje podle jeho příznaků. Většinou je nutná spolupráce praktického lékaře, kožního lékaře a alergologa pro zvládnutí projevů a zjištění alergenů, které ekzém a další projevy alergie vyvolávají.

 

Obvyklá léčba

 

Léčba atopického ekzému musí být komplexní. Zahrnuje ošetřování kůže, úpravu životosprávy a celkovou léčbu alergie. Základem ošetřování kůže je promašťování, bývá totiž suchá a snadno se poškodí. Proto se musí několikrát denně promazávat speciálními mastmi a krémy. Pomáhají také celkové koupele v olejových přípravcích, které na kůži vytvoří ochranný film. Někdy se požívají i přípravky s kortikosteroidy (ovšem jen po nezbytně nutnou dobu) nebo imunomodulačními složkami. U mokvajícího ekzému se přikládají speciální obklady, například s borovou vodou, heřmánkem, řepíkem nebo slabým roztokem hypermanganu, které zároveň jemně desinfikují. Celková léčba zahrnuje antihistaminika, léky k podpoře imunity, antibiotika v případě infekce a fototerapii. U malých dětí je někdy nutné fixovat ruce, aby se nemohly škrábat. Potřeba je vyhýbat se známým spouštěčům ekzému, ať už to jsou potraviny, látky v prostředí nebo psychické vlivy. Atopie je nevyléčitelná, ovšem dá se dosáhnout stavu, kdy se kůže zahojí a vypadá v pořádku.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Akné se dá zbavit více způsoby. Někdo doporučuje skořici, jiný citron. Oba zmíněné ale patří mezi alergeny a určité skupině obyvatel mohou vyvolat zarudnutí pokožky či dokonce alergickou reakci. Mnohem lépe na akné pomáhá obyčejná petržel. Riziko alergie je navíc minimální. V případě akné se petržel použije ve formě odvaru, kterým se postižená místa potírají. Odvar se připraví z hrsti petržele (nejlépe čerstvé, nikoli sušené), která se povaří ve čtvrtlitru vody cca 10 minut. Výsledný odvar by měl při denním používání do týdne minimálně zmírnit potíže s nepříjemnými pupínky.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Atopický ekzém je velmi nepříjemné onemocnění a řeší se v drtivé většině případů kortikoidy. Pokud ale někdo nechce užívat tyto mastičky, má i jiné možnosti. Pomoci mohou bylinné koupele. Záleží však na tom, v jakém stadiu se atopický ekzém nachází. Pokud je to stadium mokvavé, tedy horší forma, jsou koupele na místě. Do takové koupele se přidá obyčejný černý čaj a bylina - řapík lékařský. V tomto případě postačí sušená bylina. Při pravidelných koupelích by měly alespoň zmírnit svědivé obtíže. Ve fázi, kdy tyto koupele zaberou a obtíže ustupují pak stačí pouze neparfemované olejíčky na promazání postižených míst.

SEBEROICKÝ EKZÉM

 

Co je to seboroický ekzém?

 

Seboroický ekzém (neboli také seboroická dermatitida) je zánětlivé vleklé kožní onemocnění, které většinou recidivuje. To znamená velkou pravděpodobnost toho, že se po zhojení opět objeví. Přesná příčina vzniku není zatím úplně známá. Na rozvoji ekzému se ale určitě podílí větší produkce kožního mazu a přemnožení kvasinek (rodu Malassezia). Postihuje už kojence, objevuje se v prvních třech měsících života. Většinou začíná jako žlutohnědé mastné šupinky ve vlasech, které tvoří nánosy a pevně lpí na kůži. Postupně se přesunuje na obličej. Ovšem seboroický ekzém není pouze záležitostí kojenců, objevuje se i v pubertě a v dospělosti, kdy nepostihuje jen vlasů a obličeje. Statisticky více jím trpí muži. Projevy se zhoršují na podzim a zimě, tudíž v chladném a vlhkém počasí. V létě bývá postižení kůže mírnější, velmi prospívá pobyt u moře.

 

Příznaky a diagnóza

 

Typické je různě intenzivní zarudnutí kůže a šupinky, které mohou tvoři nánosy. Někdy se přidá i svědění. Nejde sice o závažnou záležitost, ale postižený člověk může být kosmeticky a společensky handicapován, a je to záležitost velmi nepříjemná. Tento ekzém se nejčastěji objevuje na hlavě nebo v místech kde je větší množství mazových žlázek. Nepříznivými faktory, které podpoří rozvoj příznaků, jsou i psychické vlivy jako stres, zvýšené pocení, hormonální vlivy, obezita, cukrovka, snížená imunita, používání olejových přípravků a nedostatek vitamínu B. Svou roli zde hraje i dědičnost.

 

Obvyklá léčba

 

V lékárnách sice koupíte speciální antiseboroické krémy a šampóny, ale léčbu je potřeba svěřit dermatologovi. Nejdříve se vyloučí další kožní nemoci jako atopický ekzém, bakteriální ekzém nebo lupénka. Terapie spočívá v lokální aplikaci přípravků, které někdy obsahují slabé kortikosteroidy, antibakteriální přísady, protiplísňové složky a dehet. Používat se mohou šampony s ichtamolem, krémy s ureou a neutrální nebo slabě kyselé mycí přípravky. Určitě je dobré omezit konzumaci cukru, zvýšit přísun vitamínu B, omezit pocení, držet si optimální váhu a vyhnout se obezitě, zvyšovat imunitu a snažit se vyhýbat stresu.

BYLINKOVÉ TIPY

 

U seboroické dermatitidy je situace poněkud jiná, než u atopického ekzému. Atopický ekzém potřebuje hodně mastit a promazávat. Seboroický ekzém naopak vysoušet. V tom případě zde skvěle poslouží heřmánek, který někdo mylně doporučuje právě na atopický ekzém. Heřmánek má ve svých vlastnostech schopnost vysoušet kůži. Právě to je potřeba u tohoto typu ekzému. Stačí tedy vytvořit výluh či odvar ze sušeného heřmánku, čím silnější, tím lepší, a pravidelně jím postižená místa potírat. Při pravidelném potírání alespoň dvakrát denně by měl být velmi brzy vidět výsledek, či alespoň změna k lepšímu.

LUPÉNKA

 

Co je to lupénka

 

Lupénka (psoriáza) je kožní onemocnění, které postihuje až tři procenta populace. Nemocným může značně ztěžovat a znepříjemňovat běžný život. Příčiny nejsou úplně objasněné, předpokládá se porucha metabolismu keratinocytů (což jsou buňky tvořící pokožku) nebo autoimunitní porucha. První příznaky se objevují většinou mezi 15. a 25. rokem života. Kůže šupinatí, červená, objevují se puchýře a zánětlivá ložiska. Průběh bývá většinou chronický, střídají se fáze aktivního průběhu nemoci a klidu, někdy je průběh akutní a po léčbě odezní. Kůže je postižena na různých místech těla, nejčastěji v kštici a v křížové oblasti, na kůži nohou, na malých kloubech na rukou a na nehtových lůžcích, ale může to být i kdekoliv jinde. Hlavním rizikovým faktorem je genetická predispozice, ta hraje roli asi u 60 % pacientů. Spouštěcím faktorem může být i mikroorganismus (virus, bakterie), který zapříčiní aktivaci imunitního systému a přesun imunitních buněk do podkoží. Spouštěčem bývá i stres a hormonální změny (těhotenství, puberta, hormonální potíže, menopauza).

 

Příznaky a diagnóza

 

Lupénka může vypadat různě, existuje několik jejích typů, které se liší průběhem i lokalizací. Asi desetina pacientů má zároveň postižení kloubů (psoriasis arthropathica). V kožních záhybech, kde dochází k zapařování, se kůže zanicuje, tvoří se šupiny a kůže je náchylná i k plísňovým a houbovým onemocněním. Ploché pupeny červené barvy na končetinách i trupu s akutním výsevem se většinou objevují u mladších pacientů a doprovázejí horečnaté onemocnění. Na povrchu pupenů jsou bělavé šupinky, po jejichž odstranění prosakuje na povrch krev. U chronické lupénky na zánětlivých ložiscích pevně lpí šupiny, rozsev je různý po celém těle, na nohou a rukou se tvoří rýhy nebo dutinky vyplněné hnisem. Pod nehtovými lůžky se tvoří žluté skvrny, nehty jsou matné a mohou se deformovat.

 

Diagnostika se provádí klinickým vyšetřením a histologií. K vyšetření se používá povrchová kůže nebo se seškrábnou šupiny. Stanovuje se forma lupénky. Vyloučit je potřeba jiná podobná onemocnění jako seberoickou dermatitidu, druhé stádium syfilisu nebo pityriasu.

 

Obvyklá léčba

 

Prevence vzniku většinou není možná. Lupénka se léčí podle toho, jaký je to typ a charakter nemoci. Léčení chronické formy je dlouhodobé, odstraňují se nebo mírní její příznaky.

 

Lokální ošetření probíhá pomocí mastí (obsahují například dehet, salicyláty nebo kortikoidy).

 

U postižení celého těla se používají cytostatika a retinoidy (deriváty vitamínu A). PUVA terapie zahrnuje UVA/UVB paprsky a psoraleny (látky s fotodynamickým efektem, které výší citlivost pokožky k ozáření těmito paprsky). Léčba se kombinuje s lokálními přípravky a s horským sluncem. Doporučen je pobyt u Mrtvého moře. V některých zemích se k terapii v lázních využívají speciální ryby, které se přisají k postiženým místům kůže a živí se jimi. S takovým postupem se můžete setkat třeba v Turecku nebo Chorvatsku.

 

U akutní formy lupénky jsou potřeba antibiotika a proti svědění se užívají antihistaminika a vápník. Tyto formy jsou většinou jednorázové a po léčbě odezní.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Léčba lupénky je ožehavá věc. Každému totiž zabere jiná metoda. Mezi tu nejrozšířenější patří oplachování postižených míst v odvaru z heřmánku, který vysouší napadená místa. Zabrat může také pití čaje z ostropestřce, který může svými účinky pomáhat "zevnitř" těla a napadená kůže by se tak měla začít uzdravovat. Kontroverzní, avšak dle všeho účinná a rychlá metoda spočívá v mytí vlasů v přesolené vodě. Tedy v případě, že je lupénkou napadena kůže na hlavě. Sůl má tendenci vysoušet a v tom tkví úspěch této metody. Při denním namáčení vlasů a pokožky hlavy v přesolené vodě by se první účinky měly dostavit již do 3 dnů. Do dvou měsíců by pak měly ustoupit téměř všechny příznaky. Pro zachování takového stavu se doporučuje opakovat po každém umytí vlasů ještě alespoň půl roku.

KOPŘIVKA

 

Co je to kopřivka

 

Kopřivka (urticaria) je onemocnění kůže, bývá součástí alergie, reakce těla na určitou látku. Alespoň jednou za život se s ní setká přibližně čtvrtina populace. Pravidelné příznaky mívá asi 5 procent populace. Nejčastěji se objevuje u mladých lidí a dětí. Alergie je neadekvátní reakce těla (imunitního systému) na podnět z vnějšku. Na takový podnět tělo zdravého člověka (nealergika) nereaguje. Aktivují se imunitní buňky, uvolní se nitrobuněčná granule s aktivními látkami. Nejčastěji se kopřivka objeví u alergie na potraviny, léky, zvířecí srst, sluneční záření a u hmyzího bodnutí. Zhoršuje se díky stresu.

 

Příznaky a diagnóza

 

Kopřivka je vlastně svědivá kožní vyrážka, kůže je červená s plochými ohraničenými pupeny různé velikosti (až do velikosti několika centimetrů). Tyto pupeny vznikají velmi rychle, a hojí se většinou bez následků. V hlubších vrstvách pokožky se může vytvořit otok, kůže je bolestivá na dotek, v tomto případě většinou nesvědí, postižený člověk cítí bolest nebo tlak. Akutní kopřivka je jednorázový problém, který po zahájení léčby odezní, ale může to trvat několik týdnů. Chronická kopřivka vzniká vždy po kontaktu s danou látkou, vyrážky se nedaří zbavit, objevuje se opakovaně. Pokud vznikají puchýřky s příměsí krve, jedná se o hemoragickou formu kopřivky. Kopřivka může být provázena dalšími projevy alergie, jako je reakce sliznic, dýchacích cest, zvýšená teplota, nevolnost, bolesti kloubů. Může dojít i k anafylaktickému šoku.

 

V diagnostice je hlavní odběr anamnézy, mnohdy se vede i diář, aby se přišlo na vyvolávající příčinu. Hledá se alergen- spouštěč- pomocí speciálních testů.

 

Obvyklá léčba

 

U léčby kopřivky je hlavní zabránění kontaktu s vyvolávající látkou. Ovšem u kopřivky chronické je ve víc než polovině případů tento původce nejasný. Léčba spočívá v podávání antihistaminik, tyto léky regulují alergickou reakci a mírní svědění. Dalšími léčivy jsou tricyklická antidepresiva, kortikoidy a stabilizátory membrány žírných buněk. Lokálně se dají aplikovat krémy nebo roztoky mírnící svědění. V akutních stavech se podává adrenalin nebo antagonisté leukotrienů. Potřeba je také omezit faktory zhoršující průběh, těmi jsou stres, alkohol, těsné oblečení a umělé materiály, vysoké teploty.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Na toto nepříjemné svědivé onemocnění leckdy ani nezabírají lékařem předepsané léky. V případě, že se kopřivka objeví, lze použít jeden "babský" recept, který by měl zabrat ihned a zabránit obtěžujícímu svědění. Na kopřivku totiž velmi dobře zabírá mentol, který je obsažen v bylinném roztoku Alpě. Do Alpy se poté přidají 4 hřebíčky a 4 acylpyriny. Tímto roztokem se musí postižená svědící místa potřít a během chvíle by mělo svědění ustat.

RŮŽOVKA

 

Co je to růžovka?

 

Růžovka (rosacea) je zánětlivé onemocnění kůže projevující se zarudnutím kůže obličeje, ruměncem, jehož příčiny vzniku jsou nejasné. Připomíná trochu akné nebo zarudnutí od sluníčka. O něco častěji jsou postiženy ženy, projevy se objevují většinou po třicátém roce života, největší výskyt je ve věkové kategorii 40 až 60 let. Byla prokázána genetická predispozice, ta je zodpovědná za špatnou motoriku cév v oblasti obličeje, tedy za zvětšování a zmenšování průsvitu cév (vazokonstrikce a vazodilatace). Dalším problémem je výskyt roztoče jménem Demodex (trudník tukový), který žije v mazových žlázkách obličeje. Je jím nakaženo asi deset procent populace. Rizikovým faktorem pro vznik růžovky je i vysoký krevní tlak (hypertenze), onemocnění trávicího systému, a další faktory. Všechny rizikové faktory, které nemoc zhoršují, mají jedno společné, a to je způsobení překrvení v oblasti obličeje. Patří sem tedy i pití horkých nápojů, alkohol, sluneční záření, některé léky a mnoho dalšího.

 

Příznaky a diagnóza

 

Typické projevy růžovky dovedou dermatologa poměrně snadno k diagnóze. Projevuje se téměř výhradně v oblasti obličeje, méně často na krku, v oblasti dekoltu, za ušima. Zajímavé je, že kůže okolo úst a očí zůstává nepostižená. Zpočátku je růžovka nenápadná, objevuje se přechodným zarudnutím kůže při vystavení rizikovým faktorům. Postupně erytém (zarudnutí) přetrvává, jsou viditelné rozšířené drobné cévy. Začínají vznikat i pupínky (papuly). Ty se hojí bez jizev a osahují většinou sterilní tekutinu bez přítomnosti bakterií. Oblast kůže může být i oteklá. Kůže může hrubnout (fibrotizovat), toto zesílení se nazývá phyma. Nejvýraznější je asi květákovité rozšíření nosu, častější u mužů. Více než polovina pacientů s růžovkou má potíže i s očima a zarudlými spojivkami. Diagnóza se stanovuje na základě klinických příznaků. Přispět může i histologický obraz. Vzít v úvahu se musí i další onemocnění, především kožní lymfom a leukemické prosáknutí obličeje.

 

Obvyklá léčba

 

Lokálně se aplikují léky s obsahem antibiotik metronidazolu a erytromycinu, pasty s obsahem retinolu a síry. Celkově se u těžších případů podávají antibiotika. Není jasný přesný mechanismus, jelikož nebyla ani odhalena pravá příčina nemoci. Antibiotika ale působí protizánětlivě. Květákovité zbytnění nosu se může řešit chirurgicky. U pacientů s trávicími potížemi se zvažuje likvidace bakterie Helicobacter pylori v žaludku.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Na růžovku je vhodné použít kombinaci vícero bylin a z nich pít čaj, který by měl pročistit organismus. Nejvíce funguje měsíček, ale ideální je prokombinovat jej i s dalšími bylinami, jako je kopřiva, řebříček, řapík, jitrocel, černý bez, mateřídouška, pampeliška atd. Není bezpodmínečně nutné připravovat takový čaj doma, dnes se již dá tato směs bylin i koupit. V případě alergie na byliny existuje ještě jiná možnost, a sice potírat si postižená místa medem. Ten by měl být ideálně od včelaře a neměl by obsahovat zcukernatělou vrstvu. Kromě medu lze také použít pouze mast vyrobenou z měsíčku.

SPÁLENINY A POPÁLENINY

 

Co jsou spáleniny a popáleniny?

 

Popáleniny (combustiones) a spáleniny jsou porušení kůže, které vzniká působením nepřiměřených tepelných podnětů. Závažnost záleží na příčině, hloubce, rozsahu a svou roli hraje i věk a fyzický stav postiženého člověka. Rozsah popálenin se určuje v procentech postižené části kůže. Obecně platí, že je-li zasaženo více než 15% povrchu těla (u dětí 10%), jedná se o popáleniny život ohrožující. Vzniká riziko šoku z popálenin.

 

Spáleniny a popáleniny mohou vzniknout působením ohně, slunce, třením, dotykem, opařením, poleptáním, elektrickým proudem nebo radiací.

 

Příznaky a diagnóza

 

Podle rozsahu poškození a charakteru se rozlišují tři (někdy dokonce čtyři) stupně popálenin.

 

První stupeň: krátkodobé vystavení zdroji tepla, místo je zarudlé, oteklé a bolestivé. Většinou se jedná o opaření.

 

Druhý stupeň: kůže je zarudlá a oteklá, tvoří se menší i větší puchýře. Taková spálenina se může zhojit bez následků, pokud je včas a správně ošetřena.

 

Třetí stupeň: popálenina zasahuje i hlubší struktury kůže, kůže bývá zničena v celé tloušťce včetně kožních útvarů a není možná její regenerace. Některé části podléhají nekróze (odumírají). Kůže může mít žlutobílou nebo hnědočernou barvu. Oblevují se na ní příškvary, což jsou tvrdé a suché struktury.

 

Čtvrtý stupeň: jedná se o stav, kdy popálení zasáhlo i struktury pod kůží (tuk, svalové povázky, svaly, kosti).

 

Obvyklá léčba

 

Léčba se odvíjí od stavu pacienta, rozsahu a stupně poškození. Zásadou je chladit postižené místo fyziologickým roztokem nebo vodou, dostatečně dlouhou dobu (3-4 hodiny), pak se místo ošetří antiseptickými prostředky. Ambulantně se dají ošetřit drobné popáleniny.

 

U těžších popálenin je nutná hospitalizace. Podávají se infuze, léky proti bolesti, léčba se svěřuje popáleninové chirurgii.
 

Nejzávažnější komplikací bývá popáleninový šok, způsobený ztrátou tekutin, ohrožující život. Nutná jsou protišoková opatření, monitoring a hospitalizace, protože hrozí oběhové selhání a smrt.
 

Popáleniny třetího stupně se hojí s trvalými defekt y a poškozeními kůže, což je velká zátěž na psychiku, zejména u popálenin obličeje.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Drobné popáleniny či spáleniny je vhodné okamžitě ponořit do studené vody, aby se zabránilo šíření horkosti dále do těla. Když pomine nejhorší,je možné použít heřmánek. Ten totiž pomáhá mimo jiné i regenerovat pokožku. Stačí si doma připravit čaj z jedné lžíce heřmánku a po pár minutách louhování přikládat namočený kapesník na postižené místo. Úleva od bolesti by měla přijít rychle. Regenerace by měla nastat do pár dnů. Stejný účinek má i Aloe vera, která též urychluje hojení a pomáhá od bolesti. V případě Aloe vera je ale nutné použít šťávu z listů.

OMRZLINY

 

Co jsou omrzliny?

 

Omrzliny (congelatio, pernio) se tvoří působením nízkých teplot na kůži po delší dobu, a tím vzniká její poškození. Průběh a následky jsou závislé na odolnosti organismu. Rizikovými faktory, které průběh zhoršují, jsou poruchy prokrvení končetin a kouření. Nejčastěji jsou postiženy prsty na rukou i na nohou, nos a ušní boltce. Chlad působí na tělo celkově (podchlazení) a lokálně (vznikají omrzliny). Chlad vyvolává v organismu stres, reakcí je vazokonstrikce (zúžení průřezu) cév v kůži, čímž do tkání proudí méně krve. Krev je přesměrována do hlubokých žil (krev se zde ohřívá od tepen) a povrchovým se vyhýbá. Tělo se snaží udržet teplotu tělesného jádra, periferní části nejsou prioritní. Dále se tělo brání vyšším pohybem a svalovým třesem. Omrzliny tedy vznikají lokálním působením chladu na periferní části, které jsou méně zásobené krví. Dělí se do tří stupňů.

 

Příznaky a diagnóza

 

Omrzliny prvního stupně: konstrukce kožních cév, zbělání postižené kůže. Při následném opětovném prokrvení kůže zčervená. Zarudnutí je ohraničené a bolestivé, objevuje se otok.

 

Omrzliny druhého stupně: na kůži se tvoří puchýře s krvavým obsahem.

 

Omrzliny třetího stupně: nejtěžší stupeň, tvoří se nekrózy. Tkáň je poškozena více do hloubky a zasaženy jsou i přívodní cévy. Kůže černá a je necitlivá.

 

Průběh omrzlin může být zhoršen silným větrem, vlhkem, dehydratací, fyzickým vyčerpáním.

 

Obvyklá léčba

 

U omrzlin je klíčová první pomoc, která sníží jejich dopad. U lehkých omrzlin postižené místo zahříváme při teplotě nad 15 stupňů, ale rozhodně nevystavujeme extrémním teplotám nebo sálavému teplu (oheň, fén, topení). I lehká omrzlina znamená poškození kůže, která je pak náchylnější k infekci, chladu i teplu. Vhodná je většinou teplá vodní lázeň (ne horká!) s přídavkem desinfekce.

 

Těžší případy si žádají lékařské ošetření, postupuje se podobně jako u popálenin. Na postižené místo se aplikuje fyziologický roztok se správnou teplotou a brání se rovněž průniku infekce. U ploch s nekrózou se někdy musí provést krátké řezy, které uvolní tlak a zabrání ischémii (nedokrvení). Nekrotická kůže se odstraňuje a nahrazuje transplantáty. Někdy je nutná amputace odumřelých periferních tkání.

 

Pacientovi se podávají celkově tekutiny ve formě infuzí a protizánětlivé léky.
 

Prevencí je dbát při chladném počasí na vhodné oblečení, brát ohledy na přírodní podmínky a nepřeceňovat své schopnosti.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Od omrzlin se dá pomoci vícero způsoby. Jedním z nich může být odvar z celeru, kterým se potírá omrzlá kůže. Obdobně poslouží i odvar z dubové kůry, který napomáhá regeneraci. Pokud je ale kůže příliš citlivá na potírání, lze si připravit křenovou placku, která se na místo pouze přiloží. Ta se připraví z jednoho dílu nastrouhaného křenu, pěti dílů mouky a jednoho dílu tuku. Poté se vypracuje těsto a z něj placka, která se přiloží na předem namazané místo (nejlépe tukem). Rozdíl by měl být cítit již po 3 minutách. V případě, že cítíte pálení, je lepší přikládat placku přes látku. Ke zlepšení stačí přikládat placku jednou za 3 dny na dobu 30 minut.

SUCHÁ PLEŤ

 

Co je to suchá pleť?

 

Mnoho lidí různého věku trpí na suchou pleť. V určitém období může potrápit i ty, kteří mají jinak sklony spíše k pleti mastné. Při správné péči se dá ale dosáhnout dobrých výsledků. Sklony k suché pleti jsou dědičné. Suchou pokožku může způsobit i mnoho vnějších vlivů. Patří k nim stárnutí, agresivní čistící přípravky, chlor, produkty s alkoholem, mýdla, dlouhé koupele v horké vodě, nedostatečný příjem tekutin, pobyt v suchých místnostech, klimatizace, prašné prostředí, topení v zimě, studené a větrné počasí, nadměrné opalování, kouření, cukrovka, nedostatek vitamínů a mastných kyselin.

 

Příznaky a diagnóza

 

V suché pokožce se tvoří nedostatečné množství kožního mazu, má méně vrstev, snadněji se napíná a praská. Má sníženou schopnost vázat vodu. Zjednodušeně řečeno, chybí jí tuk a vlhkost. Mimořádně suchá kůže bývá především na rukou. Atopická suchá pokožka je pak náchylná ke vzniku atopického ekzému. Loupe se, je zarudlá a svědí. Pokud se stav vaší suché pokožky nelepší ani při správné péči a používání speciálních přípravků pro tento typ pleti, je na místě navštívit kožního lékaře. Suchá pleť reaguje na nepříznivé vlivy podrážděním a stahováním. Také se na ní dříve tvoří vrásky.

 

Obvyklá léčba

 

Jak o suchou pokožku správně pečovat? Především používejte přípravky pro ni určené. K jejímu čištění se hodí různá mléka či oleje. Voda a alkohol kůži vysušují! Na noc používejte mastnější krémy, přes den spíše lehčí s hydratační funkcí. Vhodné jsou i pleťové a tělové oleje. Někdy je vhodný i jemný peeling pro odstranění odumřelých buněk, po kterém následuje pořádná hydratace. Dobré není dlouhé sprchování horkou vodou nebo časté koupele. K mytí využívejte prostředky na bázi olejů. Pokožka se musí hydratovat i zevnitř! Denně je nutno vypít 2-3 litry tekutin, pozor na kávu a colové nápoje, dehydratují. Ve správné životosprávě by neměly chybět zdravé tuky, hlavně z ořechů, ryb nebo avokáda. Suchý vzduch v místnosti kůži neprospívá, vhodné jsou zvlhčovače. Někdy je pokožka pouze dehydratovaná, a to se dá poměrně snadno řešit. Pokud budete dodržovat správnou životosprávu, pravidelně pročišťovat tělo od toxinů a používat vhodné kosmetické přípravky, dá se problém suché pokožky poměrně dobře zvládnout.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Suchá kůže potřebuje hlavně promazat, aby se promastila. K tomu se dá využít obyčejné sádlo, do kterého se přidá trochu měsíčku lékařského. Kdo ale nechce používat sádlo, může si vyrobit jednoduchou pleťovou masku, která pleť vyživí a zregeneruje. Ta se připraví z jednoho banánu, 1 žloutku a 2 lžiček panenského olivového oleje. Výsledná hmota je plná minerálů a vitamínů a pomáhá tak pokožce s regenerací a již po 15 minutách by mělo dojít ke zlepšení. Obdobně funguje i maska připravená pouze z 5 lžic medu a 1 lžíce olivového oleje. Ta se přikládá na 20 minut a pro někoho je díky své vůni příjemnější.

MASTNÁ PLEŤ

 

Co je to mastná pleť?

 

Mastná pleť vzniká nadměrnou činností mazových žláz. Na povrch pokožky je produkováno příliš mnoho tuku. Činnost mazových žláz je ovlivněna dědičně. K nadměrné produkci mazu mohou také přispět další vlivy, jako kouření, špatná životospráva, stres, alkohol, špatný výběr kosmetiky a nedostatek některých vitamínů. Někomu se více mastí pleť jen v určitém období roku, hlavně v zimě a na jaře.

 

Příznaky a diagnóza

 

Mastná pokožka je typická rozšířenými póry. Více se leskne kvůli většímu množství mazu. Často je spojena s akné, ucpáváním pórů („černé tečky"), ekzémy a vyrážkami. Nenese ovšem jen nevýhody. Mastná pokožka pomaleji stárne a méně se na ní tvoří vrásky. S tímto typem pleti se nepotýkají jen mladiství. Může trápit kohokoliv v jakémkoliv věku. Pokud však trpíte na mastnou pleť a akné v dospívání, neznamená to, že budete mít takovou pleť i v dospělosti. Klidně se může stát, že vaše pleť bude nakonec spíše suchá.

 

Obvyklá léčba

 

Ženy i muži s mastnou pletí by ji měli pravidelně čistit, nejlépe dvakrát denně, vhodnými přípravky. Příliš časté mytí pleť dráždí a žlázy produkují o to více mazu. Ovšem přípravky s alkoholem, které hodně vysušují, zase tak vhodné nejsou. Kosmetika s oleji pokožku ještě více zamastí. Vhodné jsou přípravky, které regulují produkci mazu. Při výskytu vyrážky jsou dobré produkty, které jemně desinfikují. Vhodné je provádět pravidelně peeling. I mastnou pleť je potřeba hydratovat. Vyberte si jemný hydratační krém. Dobrými přísadami jsou tea tree olej, aloe vera, kyselina hyaluronová nebo kyselina mléčná. I opalovací přípravky ucpávají póry, proto volte jen ty pro mastnou pleť. Správná životospráva také pleti pomáhá. Dbejte na dostatek vitamínů, především skupiny B. Zdravá strava (nedoporučuje se hlavně příliš cukru, soli a čokolády), dostatek pohybu i odpočinku a co nejméně stresu dokážou s pletí udělat divy.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Mastná pleť potřebuje trochu vysušit. V tomto případě lze doma vyrobit bylinnou vodu na obličej, která navrátí pleti přirozený vzhled. Maska se připraví z 250 ml čaje z máty peprné a 250 ml vilinové vody. Ta se dá běžně koupit v každé lékárně. Výsledná pleťová voda je bez chemikálií a farmakologických přípravků a díky jejímu vyhlazovacímu a stahujícímu účinku pomáhá stáhnout póry, aby tolik nemastily kůži.

MYKÓZA

 

Co to je?

 

Mykózy, neboli plísně jsou houbová onemocnění, která jsou vyvolána organismy, jež se svými vlastnostmi blíží rostlinám a bakteriím. Mohou ale žít jednotlivě i v koloniích, tudíž jsou v podstatě všudypřítomné.

 

Nejčastější mykózu vyvolávají dermatofyty, jež se živí rohovějícími kožními buňkami, a proto napadají kůži, nehty a vlasy. Objevit se ale může prakticky kdekoli na těle.

 

Kvasinky jsou dalším druhem mykózy, které ale nejčastěji postihují kojence, ženy, lidi trpící cukrovkou a obézní lidi. Častější je kandidóza kožní, která postihuje i nehty, poté následuje kandidóza poševní a jícnová.

 

Příznaky a diagnóza

 

Projevy mykózy jsou velmi nepříjemné. Většinou se jedná o svědění pokožky, která je tímto onemocněním postižena. Objevit se může i zarudlá kůže, lámavé vlasy, pálení na kůži či bolestivost kůže. V případě vaginální mykózy také úporné svědění a bělavý výtok z pochvy.

 

Obvyklá léčba

 

Léčba je velmi jednoduchá. V případě vaginálních potíží předepíše gynekolog antimykotika, která se na noc zavádějí do pochvy po dobu přibližně 10 dnů. Tato antimykotika během léčby zničí nepříjemné bakterie a svědění ustane. I v případě dalších mykóz předepíše lékař buď léčbu formou masti, kterou se postižené místo maže, nebo formou antibiotik, která se během léčby užívají.
 

V rámci prevence je však velmi dobré zvyšovat obranyschopnost organismu, který se pak snáze ubrání proti mykózám. Toho lze docílit například pomocí probiotických přípravků, které jsou přímo určené proti mykózám. V případě obézních lidí je velmi dobré snížit váhu, aby se již onemocnění neopakovalo. Při častém opakování hrozí chronické vracení nemoci, které se může stát během na dlouhou trať.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Mykóza je velmi nepříjemná a leckdy ani běžné lékařské prostředky neumí zabránit jejímu opětovnému návratu. Existuje ale mnoho alternativních metod léčby, které tomuto mohou zabránit. Doporučuje se například pití čaje z kontryhele či řebříčku. Kontryhel lze také zkombinovat s měsíčkem, lopuchem, šalvějí a ostružiníkem. V případě gynekologických mykóz se kromě pití čaje doporučují i sedací koupele. Do této koupele stačí přidat roztok z čajovníkového oleje. Ten ničí bakterie i plísně a kvasinky a navíc působí protizánětlivě. Mnohé ženy si chválí dokonce i obyčejný grapefruit. Jeho jadérka totiž obsahují tzv. bioflavonoidy, které brání množení bakterií a plísní.

BRADAVICE

 

Co to je?

 

Bradavice je nezhoubný kožní novotvar, s nímž se za život setká zhruba každý desátý člověk.
 

Je způsobený virovou infekcí, konkrétně lidský, kožním papilomavirem HPV. Ty se běžně vyskytují v lidské populaci a většina z nich nevyvolává u člověka žádné onemocnění. Virus je však přenosný pouhým dotekem.

 

Příznaky a diagnóza

 

Nejčastějším typem bradavic jsou takové, které vypadají jako hrbolkovité útvary o velikosti menší špendlíkové hlavičky. Poté se ale zvětšují a dostávají zrohovatělý bradavičnatý vzhled. Nejčastěji se tyto bradavice vyskytují na rukou.

 

Dalším druhem bradavic jsou takové, které se vyskytují na nohou a vypadají velmi odlišně. Navíc se zanořují do hloubky a při chůzi tak mohou být velmi bolestivé. Tento druh je velmi obtížně odstranitelný, jelikož se často vrací po vyléčení.

 

Dalším druhem jsou genitální bradavice, které se přenáší výhradně pohlavním stykem. Postihují zejména vlhké prostředí pohlavních sliznic. Rychle se rozrůstají a splývají do větších útvarů. Objevit se mohou u ženy i u muže. Proti genitálním bradavicím však dnes již existuje účinné očkování.

 

Obvyklá léčba

 

Léčba bradavic je velmi zdlouhavá a pacienti často propadají bezmoci. V rámci léčby je možné vyzkoušet běžně dostupné prostředky, které je možné koupit i bez lékařského předpisu. Ty jsou většinou bezbolestné a fungují na principu postupného odstřihávání mrtvé tkáně.

 

Pokud tato metoda nezabere, je nutné přistoupit k metodě bolestivé, ale velmi účinné. V tomto případě lékař vypálí bradavici pomocí tekutého dusíku. Bradavice pak za pár dní sama odpadne společně s puchýřem.

 

Posledním řešením je i chirurgický zákrok. Ty se provádějí v narkóze a pouze v závažných či rozsáhlých případech.

BYLINKOVÉ TIPY

 

Nejlepším přírodním lékem na bradavice je čerstvý vlaštovičník. Jeho šťávou se pravidelně pokapají bradavice několikrát denně a ty pak velmi brzy zmizí. Potíž je ale v zimním období, kdy se čerstvý vlaštovičník sehnat nedá. V tom případě lze použít kvalitní česnek. Plátek z česneku se přiloží na bradavici a po týdenním přikládání by měl být vidět rozdíl. Je ale důležité dát si pozor, aby se česnek nedostal na místa okolo bradavic, jelikož má tendenci kůži popálit. Je tedy lepší vystřihnout v náplasti otvor na bradavici a tou pak kůži okolo přelepit. Před aplikací česneku lze také bradavici pokapat octem. Pak stačí přilepit česnek na bradavici, například přes noc a ráno by již měly být vidět první výsledky.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Please reload

Please reload

zde je místo pro vaši inzerci