Máme psa epileptika

 

 

Byla u vašeho pejska zjištěna epilepsie a nevíte proč, nebo co vás čeká dál? Epilepsie je u psů překvapivě častou diagnózou. Její příčina často není známa. U některých plemen je výskyt častější. Jedná se například o jezevčíky, německé ovčáky, retrívry, kolie, bígly nebo pudly.

 

Projevem epilepsie bývají záchvaty a křeče různé intenzity i průběhu. Způsobuje je nadměrné dráždění nervových buněk. Příčinou může být nějaká funkční porucha mozku, tato epilepsie se nazývá idiopatická, tedy z neznámé příčiny. Zde se projevuje plemenná predispozice a první příznaky se objevují do 3 let věku. Primárníepilepsie vzniká nějakým poškozením mozkové tkáně. Způsobit ho může nádor, úraz, zánět, infekce nebo vývojová vada. Epilepsie sekundární je zapříčiněna problémem jiného orgánu než mozku. Může se jednat například o játra nebo ledviny.

 

Psa je nutno důkladně vyšetřit, aby se vyloučily všechny možné příčiny primární a sekundární, které by šly nějak řešit. Samozřejmostí je kompletní vyšetření krve, klinické vyšetření, neurologické vyšetření a někdy i další. Tento krok se nesmí zanedbat, Pokud se na nic nepřijde, jedná se pravděpodobně o epilepsii idiopatickou.

 

Záchvaty mohou být částečné, kdy se abnormálně projevují jen určité nervové buňky. Pes může mít záškuby určitých částí těla, napětí jedné končetiny, částečně ztrácet vědomí, chovat se zvláštně, olizovat se, žvýkat nebo se bez příčiny rozštěkat. Celkové záchvaty jsou takové, při kterých je postiženo celé tělo. Většinou pes upadne, hýbe nohama, má rozšířené zorničky, sliní, žvýká, prohýbá se a nereaguje na okolí. Před záchvatem lze velmi často vypozorovat určité individuální změny chování. Pes může být neklidný, vystrašený, nepřítomný, třást se. Po záchvatu je běžná velká únava nebo dezorientace. Je důležité nechat zvíře dostatečně odpočinout. Někteří psi trpí záchvaty častěji, jiní jich prodělají za život jen pár nebo dokonce pouze jeden. S věkem se mnohdy epilepsie zhoršuje, zejména pokud se pes správně neléčí. Při dlouhém záchvatu hrozí poškození mozku, zvýšení teploty, vyčerpání, poranění nebo zástava dýchání. Během záchvatu se snažte udržet psa v klidném prostředí, vyvarujte se zbytečných podnětů. Dejte si pozor, může být v tu chvíli nevyzpytatelný. Za to, co se stane před záchvatem, během něj nebo po něm, zvíře nikdy netrestejte.

 

Příčinu mnohdy nelze zjistit. Pozorní majitelé si mohou povšimnout určitých souvislostí. Někteří psi dostanou záchvat po probuzení nebo po jídle. Jiní mohou reagovat záchvatem na jistý podnět. Pokud se podaří tyto souvislosti vypozorovat, mohou se částečně nebo úplně eliminovat ze života zvířete.

 

Epilepsie se nedá vyléčit, lze jí pouze léčit. Léky se podávají celoživotně a stav zvířete se mnohdy daří dostat pod kontrolu. Jde o to, aby byl jeho život plnohodnotný a docílilo se co nejdelších intervalů mezi záchvaty, nebo dokonce jejich vymizení. K tomu je nezbytná vynikající spolupráce majitele a veterináře. Nechte si dobře poradit, co dělat, pokud vás pes dostane záchvat, abyste byli připraveni mu poskytnout pomoc. Mějte vždy po ruce léky, které vám veterinář dá. Nezapomínejte psovi dávat ty, které musí brát pravidelně. Každé vynechání dávky nebo svévolná změna totiž mohou znamenat problém. Pes by měl být pod pravidelným dohledem veterináře. A především to se svým pejskem nevzdávejte. Mnoho případů epilepsie se podaří poměrně dobře zvládat.

Please reload

zde je místo pro vaši inzerci

zde je místo pro vaši inzerci

Please reload

Please reload

zde je místo pro vaši inzerci