Spánková paralýza

 

Postel je místo odpočinku, místo, kde by se každý z nás měl cítit bezpečně, místo, kde by každý z nás měl nabrat síly. Někdy se však postel může stát místem, kde jsme nejvíce zranitelní. Místem, kde na nás číhá spánková paralýza, která nás dokáže znehybnit a pořádně vyděsit.


Co je spánková paralýza

 

Spánková paralýza, nazývaná také spánková obrna, je stav mezi bděním a spánkem. Jedná se o krátkodobý stav, kdy tělo není schopno se pohnout, stav, kdy je člověk jakoby ochrnutý. Není schopen pohnout tělem, je zachováno pouze dýchání a pohyb očí. Tep je zpomalený a člověk vše plně vnímá. Tento stav je sám o sobě velmi nepříjemný. Navíc dotyčný prožívá přítomnost jedné či více zlých nadpřirozených bytostí, které mu chtějí ublížit. Často se mu špatně dýchá, má pocit, jako kdyby mu ležel na hrudníku těžký kámen.

 

Mnozí lidé vidí stíny, jiní vidí strašlivé obličeje zlých nadpřirozených bytostí, slyší kroky, hlasy. Někteří z nich dokonce cítí, že jim tyto příšery dokonce sedí na hrudi. Zážitky jsou různé, jedno však mají společné – dočasné ochrnutí, pocit bezmocnosti a přítomnost temných, zlých nadpřirozených bytostí, nazývaných démony nebo mimozemšťany, které chtějí dotyčnému ublížit. Tento hororový zážitek je prožíván při plném vědomí. Může trvat několik vteřin, několik minut a údajně dokonce i jednu hodinu. Prožít tento stav je velice nepříjemné. Kdo ho jednou prožil, mnohdy se nějakou dobu bojí usnout.

 
Vědecké vysvětlení spánkové paralýzy

 

Vědci řadí spánkovou paralýzu mezi poruchy spánku. Spánková paralýza nastává při usínání nebo při probuzení během fáze spánku, kdy máme sny. Během této fáze náš mozek pracuje, tělo je však nehybné. Tato nehybnost slouží k tomu, abychom nepřenášeli své „snové pohyby" do skutečnosti a během spánku se nezranili. Pokud se v této fázi probudíme, mozek se domnívá, spíme, proto nejsme schopni pohnout svaly ani vydat hlas.

 

Při spánkové paralýze si mozek částečně uvědomuje realitu, není však schopen ji odlišit od snů a od obsahů podvědomí. Podle vědců jsou za ochrnutí během spánkové paralýzy zodpovědné opožděné funkce části mozku, nazývané Varolův most. Pocit tíhy na hrudi je způsobený obrnou svalů, které kontrolují dýchání, kromě bránice. Rozeznáme dva druhy spánkových paralýz, izolovanou a opakující se. Nejčastěji se vyskytuje izolována spánková paralýza, což znamená, že se vyskytne jednou za život a trvá krátce, přibližně jednu minutu. Méně častá je opakující se spánkový paralýza, která se opakuje po celou dobu života. Může trvat hodinu a nebývá doprovázená zvuky ani vidinami příšer. Postižený pouze cítí jejich přítomnost i hrůzu.

 

Asynchronie funkce Varolova mostu je příčinou, proč během REM fáze spánku, kdy se nám zdají sny, nedokážeme ovládat příčně pruhované kosterní svaly, svaly, ovládané vůlí, ani hlasivky. Vědci nám dali odpověď na pocit ochrnutí i tíhy na hrudi během spánkové paralýzy. Nedokázali nám však dát odpověď na otázku, proč při spánkové paralýze vždy prožíváme hrůzu, proč vždy prožíváme přítomnost jedné či více zlých, nadpřirozených bytostí, které nám chtějí ublížit, bytostí, které žízní po naší hrůze a bolesti. Vědci nám zatím nedali odpověď na otázku, proč sny mohou být příjemné, méně příjemné i hrůzné, zatímco při spánkové paralýze prožíváme vždy pouze hrůzu.

 
Spánková paralýza v legendách a umění

 

Spánková paralýza není jevem pouze současné, hektické doby, spánkovou paralýzu znali již ve starověku. Spánkovou paralýzu popisují všechny starověké kultury i přírodní národy, každá kultura má pro ni jiné jméno. V Africe je spánková paralýza známá pod názvem „čarodějnice, která jezdí po zádech ochromeného", v Řecku jí říkali „duch Mora", na Islandu „duch Mara". Japonci nazývají spánkovou paralýzu „kanashibari", což znamená „svázaný" nebo „kovem upevněný". V Turecku je nazývána „karabasan", což v překladu znamená „temný lis". Vietnamci nazývají spánkovou paralýzu „Šedý duch", který podle legendy unáší oběti daleko za hory. Ve středověku byla spánková paralýza nazývaná přítomností démonů, zlých, nadpřirozených bytostí, pocházejících z místa věčných bolestí a hrůz, které chtějí člověku uškodit na těle a zničit jeho duši. O spánkové paralýze máme nejen písemné zprávy. Někteří umělci, jako Vincent van Gogh, Henry Fuseli, Hieronymus Bosch, zaznamenali spánkovou paralýzu ve svých dílech. Nemálo lidí, postižených spánkovou paralýzou, kteří věří na mimozemšťany, se domnívá, že viděli UFO, kteří unášejí své oběti do létajících talířů, kde na nich provádějí různé pokusy.

 
Jak se bránit spánkové paralýze

 

Kolem spánkové paralýzy panuje mnoho záhad. Jedním z důvodů je, že postižení o svých děsivých zážitcích mlčí z obavy nepochopení či posměchu. Kromě toho se snaží na svůj hororový noční zážitek zapomenout a již se k němu nevracet. Vědci odhalili spoustu záhad, stále si však nedokáží poradit s vysvětlením jevů, které lidé zažívají ve stavu mezi spánkem a bděním. Zatím nedokáží odpovědět na otázku, proč spánková paralýza představuje vždy hrůzný zážitek včetně přítomnosti jedné či více zlých nadpřirozených bytostí.

 
Rizikové faktory spánkové paralýzy

 

Naštěstí víme, že spánková paralýza nepostihuje každého. Známe také její rizikové faktory. Mezi faktory, které zvyšují riziko vzniku spánkové paralýzy, patří stres, únava, nedostatek spánku a odpočinku, chlad, nemoc, strach. Nejčastěji se jedná o kombinaci více vlivů jako je chlad a nepravidelný životní rytmus, stres a nepravidelná strava či nesprávná skladba stravy a další. Údajně riziko vzniku spánkové paralýzy zvyšuje také spaní v místnosti s velkým množstvím elektřiny, spaní na zádech a spaní na vysoko vystlaných polštářích.

 
Prostředky obrany proti spánkové paralýze

 

Naštěstí nejsme proti spánkové paralýze bezmocní, existují účinné prostředky, jak se jí bránit. Mezi ně nepatří rady typu „uvědomujte si a říkejte si v duchu, že se nejedná o skutečnost, že to jsou jen halucinace, které brzy přejdou". Takovou radu může dát pouze ten, kdo nikdy nezažil spánkovou paralýzu. Během spánkové paralýzy nejsme diváci hororu, ze kterého můžeme odejít, během spánkové paralýzy jsme účastníky hororu. Vnímáme ho, jako skutečnost. Jak se můžeme bránit tomuto nepříjemnému stavu?

 

Naši předkové znali spánkovou paralýzu, bránili se jí meditací a modlitbou. Tato zbraň se ukázala v průběhu staletí jako velmi účinná. Mezi další účinné prostředky patří dostatek kvalitního spánku a odpočinku, správné zvládání stresu, zdravá výživa a zdravý životní styl. Můžeme zkusit spát na zádech a dát si pod hlavu co nejméně polštářů. Je sice dobré dodržovat pravidelný životní rytmus, avšak pro lidi, pracující na směny, zejména v třísměnném provozu to není možné. Co však může udělat každý, je dopřát si dostatek kvalitního spánku. Pro kvalitní spánek je ideální dobře vyvětraná, nepřetopená ložnice, uklidňující barvy, alespoň hodinu před spaním nepít kávu ani čaj, necvičit, před spaním zvolnit mysl meditací, relaxací, odpočinkem, jako je posezení u svíčky, a jiné, neřešit před spaním problémy, nejíst před spaním tučná a jiná těžce stravitelná jídla ani nejíst větší množství jídla, nedívat se na zprávy, akční filmy a pořady s hororovou tematikou. Klidnému spánku pomáhá také koupel s levandulí nebo jasmínem. Nepodaří-li se vám usnout do dvaceti minut po ulehnutí, zkuste si číst nebo dělat něco jiného příjemného a spánek se po určité době dostaví.

Please reload

zde je místo pro vaši inzerci

zde je místo pro vaši inzerci

Please reload

Please reload

zde je místo pro vaši inzerci