Rozhodování ve světě plném nekonečných možností

 

"To já kdybych měl ty možnosti, co máte dneska vy, já bych vystudoval všechny školy a procestoval celý svět." "To já ve tvém věku jsem už měla manžela a dvě krásné děti. A co máš ty?" Dobrá otázka. Já totiž můžu všechno. A děsí mě to.

 

V dnešním světě máme neuvěřitelné množství možností jak žít svůj život. Ale je to dobře, anebo se řada z nás v tom moři příležitostí občas tak trochu topí? Co si tedy vybrat? Anebo se snažit skloubit všechny příležitosti dohromady?

 

Snad každý se někdy zamýšlí nad tím, jestli skutečně využívá všechny možnosti, které by využít mohl a zda žije tak, jak doopravdy chce. Když odhlédneme od moudrých rad starších generací a zaměříme se jenom na své nitro, podle čeho se máme rozhodnout, co je pro nás to nejlepší, jak vybrat to, co nás skutečně naplní? Psychologie zná pojem "rozhodovací paralýza", jehož pochopení nám trochu pomůže. Tento stav nastává, když máme příliš mnoho na první pohled těžko porovnatelných možností, nevíme kterou si vybrat a po výběru nakonec nepociťujeme takovou míru štěstí (jako kdybychom předtím na výběr neměli), protože pořád přemýšlíme o tom, že by některá nevyužitá možnost mohla být teoreticky lepší. Například: máme skvělého partnera a přemýšlíme o založení rodiny. Partner nás nějakou maličkostí zklame nebo má jen špatný den a my ve stejnou chvíli vidíme inzerát na letenky a začneme přemýšlet. „Kdybych já hloupá teď byla s Tomášem, on je takový dobrodružný typ, tak bychom spolu teď surfovali na Zélandu, nebo pomáhali dětem v Africe. Anebo vlastně kdybych si teď tu letenku koupila sama, tak bych mohla jít na školu do Mexika, kam jsem se stejně vždycky chtěla podívat." Anebo....

 

Jak říká profesor psychologie Berry Schwartz: „Čím větší je výběr, tím snazší je vidět jakékoli sebemenší nedokonalosti na tom, pro co jsme se rozhodli." V dnešní době je skutečně snadné změnit životního partnera, školu, zaměstnání či dokonce zemi, ve které žijeme – a čím snadnější to je, tím méně jsme s vybranou věcí spokojeni. V tomto ohledu měly předchozí generace skutečně jednodušší život, a to prostě proto, že neměly tolik možností a netrápilo je tolik ono proklaté „co kdyby"...

 
Jak z toho ven?

 

Nebojte, i z tohoto zdánlivě neřešitelného labyrintu rozhodování vede cesta ven. Co tedy dělat když stojíte například před rozhodnutím, jestli poslechnout své už dost nahlas tikající biologické hodiny, usadit se a mít děti, anebo jet studovat na Nový Zéland, na stáž do Peru, dělat dobrovolníka v Africe?
 

Jsou jenom dvě hlavní pravidla: „Nezůstávejte stát na místě" a „Žijte naplno". Často se stává, že je člověk množstvím možností natolik paralyzován, že si nakonec nezvolí ani jednu a uvízne v procesu rozhodování.

 

Důležitým krokem na cestě k rozhodnutí je uspořádání vlastních myšlenek a priorit. Možná to zní jednoduše, ale ve skutečnosti je to velice obtížné. Zkuste si sednout jenom s papírem a tužkou, napište si možnosti, mezi kterými se rozhodujete, a k nim všechno co vás napadne, všechna pozitiva a negativa, vše, co je pro to potřeba vyřídit, čeho se bojíte. Už samotný proces třídění myšlenek je velice osvobozující, dostanete ze sebe všechny svoje emoce, strachy i tužby a většinou k jedné nebo dvěma možnostem dokážete napsat mnohem více kladů, než k těm ostatním, pokud tomu tak je, zbývající rovnou škrtněte. Tento postup je podobný tomu, když si házíte mincí – nejde o to co padne, ale o to, v co doufáte, že padne, když je mince ve vzduchu; vnitřně si totiž přejete jednu možnost více než ty ostatní.

 

Pokud vám stále zbylo více možností, zkuste je prožít. Pokud váháte mezi vážnými věcmi jako studiem či prací v zahraničí a založením rodiny a nemáte stoprocentně jasno v tom, že teď chcete děti, odjeďte a studujte. Často stačí jeden semestr anebo rok v cizí zemi. Dítě vrátit nemůžete, ale pokud jeho pořízení odsunete o pár měsíců, nic se nestane. Jednoduše zvolte variantu, která se vám v danou chvíli zdá lepší, která je, jak se říká, bližší vašemu srdci. Získáte cennou zkušenost, kterou pak dozajista uplatníte v dalším životě. Hlavně nezůstávejte stát na místě, a když už se pro jednu možnost rozhodnete, oddejte se jí, i kdyby to mělo být jen dočasně, nepřemýšlejte o tom, co by bylo kdyby. Je totiž teď, a důležité je žít každé svoje „teď" naplno.

Please reload

zde je místo pro vaši inzerci

zde je místo pro vaši inzerci

Please reload

Please reload

zde je místo pro vaši inzerci