Alkoholismus, silný protivník


Když se řekne alkoholik, mnohým lidem se vybaví obraz špinavého, páchnoucího pobudy v hadrech, popíjejícího alkohol celý den. Těchto typických alkoholiků není mnoho, většina alkoholiků má naopak příjemný zevnějšek. Alkoholismus se totiž netýká pouze lidí ze společenského dna, mezi jeho oběti patří i mnozí úspěšní lidé.


Co je alkoholismus


Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje alkoholismus jako nadměrnou kontinuální nebo periodickou konzumaci alkoholu. Periodičtí konzumenti alkoholu jsou nazývání kvartální alkoholici.


Charakteristickým příznakem alkoholismu je silná, neodolatelná touha po alkoholu. Tato silná touha postupně přechází ve stav, kdy člověk pije ne proto, že mu alkohol „chutná“, ale proto, aby zmírnil nepříjemné tělesné potíže po předcházejícím pití.


Alkoholici se ve svém pití nekontrolují, často se u nich vyskytují příznaky předávkování alkoholem. Postupně dochází ke zvyšování tolerance na alkohol, jedinec potřebuje stále větší množství alkoholu k tomu, aby se opil.


Alkoholikovy myšlenky se často stáčejí k alkoholu, pro získání alkoholu obětuje všechno, rodinu, práci, přátele, zájmy i sám sebe. Nepřestane s pitím alkoholu ani v případě, kdy ztrácí vše – rodinu, práci, školu, přátele, zájmy, peníze i vlastní zdraví. Nadměrné pití alkoholu mu poškozuje játra mozek i psychiku. Deprese je nerozlučnou alkoholikovou společnicí.


Typy alkoholiků


Alkoholismus má mnoho tváří. Mezi alkoholiky najdeme mladé lidi mezi dvaceti a třiadvaceti lety, kteří pijí nepravidelně, nárazově, zato velmi intenzivně. Tito lidé si zábavu bez alkoholu nedokáží představit. Tento typ alkoholiků je nejčastější. Dalším nejčastějším typem alkoholiků jsou mladí lidé kolem šestadvaceti let. Tito lidé začali pít velice brzy a život bez alkoholu je pro ně nudný. Polovina z nich zapíjí alkoholem nějaké psychické potíže.


Mezi oběťmi alkoholu najdeme i úspěšné lidi středního věku, pracovně velmi vytížené, kteří zastávají vyšší pracovní pozice. Tito lidé mají na první pohled vše, co si člověk může přát – kariéru, rodinu, peníze, přátele. Přesto však propadají alkoholu. Alkohol jim totiž slouží jako prostředek, který je má zbavit nadměrného stresu. Zpočátku jim alkohol tuto službu poskytuje, postupně je však začne ovládat a vezme jim vše.


Dalším typem alkoholiků je „rodinný typ“. Tito lidé vyrůstali v alkoholických rodinách nebo navázali bližší vztah s někým, kdo je závislá na alkoholu. Alkohol popíjejí společně se svou družkou či druhem. Nejméně zastoupeným typem alkoholiků (je jich asi 19 %) jsou chroničtí alkoholici, kteří odpovídají představě klasického alkoholika – otrhaného, špinavého, páchnoucího pobudy s lahví či krabicovým vínem v ruce, které popíjí celý den. Tuto skupinu alkoholiků tvoří většinou rozvedení, nezaměstnaní muži, někteří z nich jsou navíc závislí na drogách.


Mezi alkoholiky najdeme také ženy. První skupinou jsou ženy, které trápí neúnosná sociální či ekonomická situace. Tyto ženy nevidí žádnou naději na zlepšení svého stavu, hledají proto nějakou číši zapomnění, která by je uvedla do jiného světa, do světa, kde neexistují sociální, finanční existenční problémy. Za svoji čísi zapomnění si volí alkohol.


Do druhé skupiny patří úspěšné podnikatelky, celebrity a další úspěšné ženy. Tyto ženy, podobně, jako jejich mužští kolegové hledají úlevu od stresu v alkoholu.


Zrod alkoholika


Stát se alkoholikem není vůbec těžké. Někdo má alkoholismus v genech, kromě toho se s alkoholem setkává již od dětství. Mnozí lidé si volí alkohol jako prostředek, který je má zbavit stresu nebo jako prostředek, který jim má aspoň na chvíli dát zapomenout na bezvýchodnou situaci plnou sociálních a finančních problémů.


Alkoholismus začíná velice nenápadně. Zpočátku člověk pije alkohol příležitostně, alkohol mu přináší úlevu, zlepšuje náladu. Jedinec vyhledává příležitosti k pití alkoholu, pije, aby se cítil lépe. Postupně pije stále častěji a je hrdý na to, že snese stále více alkoholu, aniž by se opil. Neuvědomuje si však, že se ve skutečnosti jedná o zvyšování tolerance na alkohol a první, počáteční stádium závislosti na něm, které se přehoupne do druhého stádia.


Pro druhé, varovné stádium je charakteristická potřeba pití alkoholu. Tolerance na alkohol se stále zvyšuje a s ní i množství vypitého alkoholu. Začíná se častěji objevovat opilost. V tomto stádiu si jedinec najde vždy nějaký důvod, proč pít – pije, protože má radost, pije, aby zapomněl na problémy, aby se zbavil smutku. Postupně se blíží ke třetímu, rozhodnému stádiu.


V tomto rozhodném stádiu se z běžného člověka stává alkoholik – jedinec závislý na alkoholu. Nedokáže se ovládat ani nedokáže přestat pít alkohol. Je schopen pít i několik dní v kuse. V tomto období se u něho objevují výpadky paměti, nazývané „okna“, kdy si alkoholik nepamatuje část doby, kdy pil.


Toto stádium alkoholismu ukazuje své oběti nepříjemnou tvář v podobě zdravotních, psychických i sociálních problémů. Alkoholik postupně ztrácí všechno. Uvědomuje si svoji bídu a slibuje, že nechá pití alkoholu, problém je však v tom, že sám již nedokáže přestat. Alkohol ho totiž již dostal do svých spárů.


Poslední stádium alkoholismu je nazýváno konečné nebo terminální. Alkoholik je na své droze závislý psychicky i fyzicky, pije již ne proto, aby měl příjemné, euforické stavy, ale proto, aby mu nebylo špatně. Ztrácí vše a jediné, co mu zbývá, je jeho droga alkohol, zničený život, zničené vztahy a zničené psychické i fyzické zdraví.


Neblahé následky alkoholismu


Kromě výpadků paměti čeká oběti alkoholu spousta dalších potíží. Jednou z nich je patologická intoxikace, kdy alkoholikovi i relativně malé množství alkoholu změní stav vědomí. Pijan začne jednat naprosto nepochopitelně a velice agresivně několik minut až hodin. Potom upadne do hlubokého spánku. Po probuzení si na nic nepamatuje.


Během získání závislosti na alkoholu, alkohol postupně přebírá vládu nad svou obětí. U pijana následně dochází ke změnám myšlení, jednání, ke změnám osobnosti. Tyto změny jsou adaptačním mechanismem, kterým pijan reaguje na stále častěji vznikající konflikty.


Alkoholici dokáží velice dobře zpočátku zakrýt pití, později ho vysvětlit, obhájit. Když je třeba jsou schopni přesvědčivě slibovat, že už se alkoholu ani nedotknou, své sliby však nejsou schopni dodržet.


Alkohol postupně ničí pijanovo zdraví, psychiku i osobnost. Deprese je alkoholikovu nerozlučnou společnicí. S alkoholismem jsou spojeny i další poruchy, jako je delirium tremens, Wernickeho symdrom, Korsakova psychóza.


Alkohol se negativně podepisuje i na pijanově zdraví. Atrofie mozku, alkoholická epilesie a další neurologické poruchy, hypertenze, cirhóza jater, zhoubné nádorové onemocnění jater, časté záněty průdušek, karcinom plic, karcinom konečníku, diabetes, poruchy krvetvorby, impotence – to je daň, kterou si alkohol vybírá na zdraví své oběti.


Jak léčit alkoholismus


Dostane-li se člověk do spárů alkoholu, alkohol převezme nad ním kontrolu. Jedinec si nedokáže sám pomoci, alkohol ho ovládá, aby se vymanil z jeho zhoubného vlivu, musí absolvovat ústavní protialkoholickou léčbu. Léčba začíná odnětím alkoholu pod dohledem lékaře tak, aby byly minimalizovány abstinenční příznaky. Tomuto kroku se odborně říká detoxifikace.


Po ní následuje odvykací kúra, která probíhá v ústavním zařízení a kde se závislý učí žít nový život, život bez alkoholu. Součástí této kúry je přísný denní režim, jehož cílem je naučit jedince sebeovládání, kontrole a žít běžný život. Podmínkou úspěšné léčby je zjistit a vyřešit příčinu alkoholismu.


S léčbou závislosti na alkoholu je nutné začít co nejdříve, než alkohol napáchá nenávratné škody na tělesném, psychickém zdraví pijana a než svoji oběť zbaví všeho a svrhne jí do společenského dna.

zde je místo pro vaši inzerci

zde je místo pro vaši inzerci

zde je místo pro vaši inzerci

ČLÁNKY O HUBNUTÍ

TAGY

© 2016 Zdravota.cz